6 Deník Referendum [A] (1 z 10) - so 1. října 2022 18:15 CEST (před 10 hodinami a 11 minutami), Ondřej Čížek
Když loni v polovině prosince přebral politický nováček Kiril Petkov horké premiérské křeslo, o které se měsíce vedly nekonečné volební boje, mysleli mnozí, že bude konečně klid. Politická krize, která začala v roce 2020 sérií každodenních demonstrací proti vládě dlouholetého expremiéra a dosud lídr nejsilnější pravicové formace Bojka Borisova, se zdála být zažehnána.
Koncem letošního června ale Petkov přišel poměrně náhle o podporu jednoho z koaličních partnerů, a tak země míří 2. října k dalším volbám — celkově čtvrtým od dubna 2021. Nekonečná volební spirála v nejchudší a mediálně opomíjené zemi Evropské unie tak opět pokračuje. Volební průzkumy přitom poukazují na možný Borisovův návrat a posílení extrémní proputinovské pravice.
„Bulharsko se vydává na novou cestu. Plně rozvineme potenciál této země,“ řekl během oslav v centru Sofie po výsledcích posledních voleb Kiril Petkov. Jeho strana Pokračujeme ve změně oficiálně vznikla sotva dva měsíce před samotnými volbami, a přesto dokázala získat přes 25 procent hlasů.
Absolvent Harvardu Petkov v zemi nebyl neznámou politickou figurou. Už od května do září působil jako ministr hospodářství v úřednické vládě premiéra Stefana Janeva. Na předchozí angažmá v úřednické vládě odkazuje vlastní název strany — „Pokračujeme ve změně“.
Petkov a jeho spolupředseda Asen Vasilev, který rovněž zasedal v předchozí úřednické vládě, dokázali využít popularity protikorupčních postojů a rétoriky v krátkém období úřednické vlády. Během kampaně slíbili, že miliony z úplatků přesměrují do školství a zdravotnictví.
Strana profilující se jako centristická a proevropská pak vyhlásila „nulovou toleranci“ korupci a slíbila provést dalekosáhlé reformy hned v několika resortech a institucích. Po únorové invazi na Ukrajinu také zaujal kabinet na bulharské poměry nezvykle tvrdý postoj vůči Rusku.
Korupce — téma, na kterém vznikají i padají vlády v Bulharsku
Protikorupční rétorika je pro bulharského voliče dosti ohranou písničkou. Podobný étos dominuje v posledních politicky turbulentních letech celospolečenské debatě. Není ale divu, vždyť Bulharsko se drží na chvostu zemí Evropské unie ve vnímání korupce.
Index Transparency International řadí Bulharsko až na 78. místo, o které se dělí s Beninem, Burkinou Faso a Bahrajnem. Navíc předchozí éra spojená s vládami Bojka Borisova přivedla do ulic desetitisíce lidí.
Všeobecný pocit nespokojenosti s politickou nestabilitou, se systémovou korupcí, která odklání veřejné a evropské peníze do kapes oligarchů, a s nízkou životní úrovní podstatné části obyvatel pak s každými dalšími volbami nahrává turbulentním proměnám na politické mapě Bulharska. Už od května 2021 se zde nedaří sestavit stabilní vládní koalice, která by vzešla z voleb.
„Naším prvním úkolem je uvědomit si, že pokud chceme pro Bulharsko lepší budoucnost, musíme spolupracovat,“ řekl v prosinci v Národním shromáždění Petkov. Pokračujeme ve změně následně zformovala čtyřčlennou politickou koalici, skládající se z různých stran politického spektra. Zahrnovala Bulharskou socialistickou stranu, která se transformovala z bývalé státostrany, stejně jako liberálně-konzervativní Demokratické Bulharsko, známé tím, že má širší podporu téměř výhradně v Sofii a v Plovdivu.
Posledním členem koalice bylo populistické hnutí ITN (Je takový národ) — hnutí silně personalizované skrze svého lídra, zpěváka Slaviho Trifonova. Právě ITN byla po loňských červencových volbách (tedy druhých od dubna 2021) tím, kdo dokázal přetavit společenskou nespokojenost v úspěch ve volbách. Hnutí tehdy porazilo o pár desetin procent i samotného Bojka Borisova.
Televizní celebrita Trifonov volby vyhrál také s protikorupční rétorikou, kromě které nenabízel jasnější ideový program. Trifonovo vyjednávání o vládě navíc nevedlo k žádnému výsledku a podpora hnutí se následně v listopadových volbách (tj. celkově třetích) ztenčila o téměř patnáct procentních bodů.
Trifonov, jak už zmíněno, vstoupil v zimě do Petkovovy vlády, ale teď koncem června to byl právě on, kdo novou koalici položil. Důvodem byly neshody hned v několika oblastech, včetně samotných protikorupčních opatření a řešení finanční situace země.
Kiril Petkov obvinil představitele ITN, že brání reformě protikorupční komise v zemi a sabotují zvolení ministra vnitra Bojka Raškova do jejího čela. Podle Petkova ITN trvalo také na dalších penězích z rozpočtu ministerstva pro regionální rozvoj a veřejných zdrojů pro stavební firmy, které jsou údajně navázány na jiné společnosti, vyšetřované kvůli zneužívání veřejných financí.
Pokračujeme v kulturní válce vůči Severní Makedonii
Vedle přístupu k protikorupčním opatřením a dalším zmíněným záležitostem vznikl v koalici též konflikt ohledně jednoho zahraničněpolitického problému — otázky stažení bulharského veta vůči přístupovým rozhovorům Severní Makedonie s Evropskou unií. Bulharský parlament dal totiž koncem června Petkově vládě zelenou pro to, aby podmíněně zrušila své veto zahájení přístupových rozhovorů Severní Makedonie s EU.
„V této koalici nemáme místo ze dvou důvodů: Severní Makedonie a fakt, že v této zemi už nejsou žádné peníze. Premiér vede vlastní politickou linii, odlišnou od té, která je v koaliční smlouvě,“ argumentoval tehdy Trifonov.
Podle Trifonova Petkov a jeho zahraničněpolitická poradkyně Vesela Černěvová zahájili tajná jednání s EU, přičemž obešli ministryni zahraničí Theodoru Genčovskou, která je součástí Trifonovy ITN. „Makedonie je důležitou součástí naší historie a naší duše a nikdo nemá právo rozhodovat za bulharský národ sám. Je to národní zrada,“ říkal Trifonov.
Trifonov a jeho ITN se zde zapojily do další v jistém druhu kulturní války, nastolené ještě za vlády Bojka Borisova, který pod tlakem koaličních partnerů z řad krajní pravice (tehdy sjednocené v koalici tzv. Jednotných patriotů) zablokoval přístupová jednání Severní Makedonie do EU. Toto staré bulharské veto směrem k Severní Makedonii požadovalo přepsání makedonské ústavy, včetně uznání makedonštiny coby pouhého bulharského dialektu.
Na bulharské veto přitom doplácí i blízká Albánie, protože panuje konsensus, že tyto dvě země absolvují přístupová jednání společně.
Sjednocení patrioti s několika dalšími volbami ale skončili mimo bulharský parlament. Pandemie, Putinův vpád na Ukrajinu a následná energetická krize, kterou eskalovalo také zastavení dodávek ruského plynu do Bulharska, však dodalo munici nové, ještě extrémnější, krajní pravici.
Strana Obroda se dostala do širšího povědomí zejména v období pandemie, kdy šířila konspirační teorie o Billu Gatesovi a organizovala protesty proti očkování. Na rozdíl od IMRO — Bulharského národního hnutí (ústřední strany Jednotných patriotů) požaduje Obroda i v makedonské otázce více než „pouhou“ změnu makedonské ústavy.
„Usilujeme o sjednocení dvou bulharských státních útvarů do jednoho společného státu. Cestou k tomuto sjednocení je stále dokonalejší ekonomická, kulturní a politická integrace, která povede k obnovení narušené jednoty bulharského národa a udělá z Bulharska největší a nejsilnější zemi jihovýchodní Evropy“, stojí v programových prioritách strany.
Představitelé bulharských krajně pravicových stran prioritizují národní mýty před řešením například extrémně nízkých mezd při srovnatelných životních nákladech jako v České republice, dlouhodobého masivního vylidňování, zejména venkovských oblastí, systémové korupce a mnoha dalších problémů. Krajní pravice tak obvykle místo nejisté budoucnosti řeší minulost, do které vnáší prvky kulturních válek. To navíc v regionu, který má s nacionalismem nedávnou krvavou zkušenost a kde stále v řadě zemích doutnají etnické konflikty.
Ruská karta v předvolebním boji
„2. října jdeme k referendu, ne k volbám — abychom se rozhodli, zda budeme nadále americkou kolonií,“ hlásal napřímo nyní v kampani lídr strany Obroda Kostadin Kostadinov. Počátkem března se také sešel s velvyslankyní Ruska Eleonorou Mitrofanovovou. Podobné argumenty jsem slyšel osobně od člena strany Obroda u volebního stánku ve městě Karlovo ve středním Bulharsku, který se obával globálního plánu zavléci Bulharsko do konfliktu s Ruskem.
V Bulharsku mají proruské sympatie hlubokou historickou tradici, která sahá až do 19. století, kdy carské Rusko sehrálo klíčovou roli při obnovení nezávislosti Bulharska. Ačkoli invaze Ruska na Ukrajinu tímto historickým sentimentem do velké míry otřásla, země stále patří v rámci členských zemí EU se sovětskou minulostí k nejvíce „rusofilským“, a to současnému vývoji navzdory.
Podle květnového průzkumu Globsec na 57 procent společnosti nevnímá Rusko za bezpečnostní hrozbu a 30 procent považuje Rusko za nejdůležitějšího strategického partnera. Mezi zkoumanými zeměmi, kde jsou dále státy V4, Pobaltí a Rumunsko, je podle Globsecu v Bulharsku také nejvyšší procento lidí, kteří vnímají pozitivně Vladimíra Putina a to 29 procent respondentů (v roce 2021 to bylo 70 procent).
Počátkem července vedoucí kanceláře premiéra Lena Borislavová pro rozhlasovou stanici Darik uvedla, že bulharské tajné služby mají k dispozici údaje o tom, že Putinovské Rusko platí veřejně činným osobám, novinářům a politikům asi 2000 eur (4000 leva) měsíčně za šíření své propagandy v zemi.
Ruské energetické společnosti si v zemi několik dekád udržovaly klíčový vliv. Gazprom byl monopolní společností na dovoz bulharského plynu, Lukoil si zase držel kontrolu nad ropnou rafinerií v Burgasu a Rosatom měl výsadní postavení dodavatele, který má nejlepší předpoklady k dokončení výstavby jaderné elektrárny Belene, započaté ještě v sovětské éře.
Tyto vazby Kremlu umožnily získat na svou stranu přední bulharské politiky bez ohledu na jejich stranickou příslušnost a zahraničněpolitické sklony. Po Putinově vpádu na Ukrajinu Gazprom náhle zastavil dodávky plynu do Bulharska, když Sofie odmítla platit v ruských rublech. Bulharsko, které bylo na ruském plynu silně závislé, alternativy hledalo zejména v Ázerbájdžánu a skrze dovoz LNG přes řecké přístavy.
Současná prozatimní vláda jmenovaná prezidentem Rumenem Radevem začala dle článku v Balkan Insight znovu podnikat kroky k obnovení dodávek plynu z Ruska a ukončení dodávek přes řecké přístavy. Prozatímní vláda podobná obvinění odmítá, zároveň ale zdůrazňuje, že Bulharsko se s blížící se zimou nachází v zoufalé situaci. Země patří k nejhorším v Evropě, pokud jde o plnění zásobníků plynu pro zimu. Obavy z nedostatku energie během zimy přitom rezonují napříč bulharskou veřejností a nová vláda bude ve skutečně krizové situaci.
GERB znovu vládne volebním průzkumům
Koho pro nadcházející volby favorizují volební průzkumy? Podle webu EU Elects znovu dominuje GERB (Občané za evropský rozvoj Bulharska) Bojka Borisova v průměru s téměř 26 procenty. Pokračujeme ve změně podle tohoto webu klesla podpora na něco málo přes 18 procent hlasů. Přitom ještě v polovině října měla strana Kirila Petkova podporu přes 28 a půl procenta hlasů.
Na dalších pozicích jsou těsně za sebou BSP (Bulharská socialistická strana) s 11,5 procenta, DPS s více než 10,5 procenty a Obnova s 9,5 procenta. Právě krajně pravicová strana od posledních voleb zaznamenala nejstrmější nárůst preferencí.
Do jednokomorového parlamentu by se podle průměru volebních průzkumů, které EU Elects mapuje, dostalo ještě Demokratické Bulharsko s téměř sedmi procenty. Výrazně oslabené ITN (Je takový národ) Slaviho Trifanova by podle současných průzkumů získalo něco přes pět procent hlasů a čtyřprocentní klauzuli by překonalo také nové, národně-konzervativní uskupení „Povstaň Bulharsko“ bývalého premiéra Stefana Janeva, který šéfoval úřednické vládě, ve které působil i Petkov a Asenov.
6 Deník Referendum [A] (2 z 10) - so 1. října 2022 17:58 CEST (před 10 hodinami a 28 minutami), Redakce DR
Druhé kolo senátních voleb skončilo úplným debaklem kandidátů Babišova politického hnutí ANO. Z osmnáctky kandidátů uspěli jen dva a pouze bezpartijní lékař Zdeněk Matušek v obvodu Frýdek-Místek dokázal v přímém střetu porazit vládního kandidáta, v dalších patnácti duelech s vládními protikandidáty Babišovi nominanti prohráli, vesměs zcela jednoznačně. V Karlových Varech kandidátka ANO ve druhém kole uspěla proti soupeřce z SPD Tomia Okamury. A v Kroměříži naopak kandidátka ANO prohrála s antivakcinační aktivistkou Janou Zwyrtek Hamplovou, která kandidovala jako nezávislá.
Nejsladší výhry vládní koalice nepochybně dosáhla v obvodu Jihlava, kde předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nad svou soupeřkou Janou Nagyovou (ANO), trestně stíhanou v kauze Čapí hnízdo, zvítězil se ziskem šedesáti procent hlasů. Jeho protikandidátce nepomohlo ani to, že se na její kampani intenzivně podílel i předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš.
I v převážné většině dalších obvodů vládní kandidáti vítězili nad svými soupeři vcelku jednoznačně, výjimkami byly obvody Hodonín, kde lidovecká kandidátka Eva Rajchmanová předběhla svou soupeřku Ladislavu Brančíkovou (ANO) až posledním okrskem, Kutná Hora, kde rovněž lidovecký kandidát lékař Bohuslav Procházka velmi těsně překonal stávajícího senátora za ČSSD (kandidujícího ovšem v koalici s ANO) Jaromíra Strnada a konečně v Novém Jičíně, kde také lidovecká kandidátka Ivana Váňová předčila kandidáta ANO Jaromíra Radkovského o necelých dvě stě hlasů. Panbůh byl dnes, zdá se, doma.
Vedle úplného fiaska kandidátů ANO lze za určité překvapení označit zřejmě už jen porážku dlouholeté senátorky Aleny Dernerové v Mostě, kde kandidovala opět jako nezávislá s podporou STAN, ale více hlasů nežli ona získal v druhém kole mostecký starosta Jan Paparega, kandidující s podporou SPOLU. Jistým překvapením vedle úspěchu šiřitelky konspiračních teorií Zwyrtek-Hamplové může být ještě výsledek z Plzně, kde Daniela Kovářová kandidující jako nezávislá uspěla v duelu s kandidátem SPOLU Karlem Naxerou.
Vláda držela pevnou většinu v Senátu už před volbami, ale nyní ještě posílí
Rozložení sil, které již před volbami bylo zcela jednoznačně nastavené ve prospěch vlády, která měla jednasedmdesát mandátů oproti deseti opozičním, se výsledkem voleb ještě více vychýlí ve prospěch vlády. Vládní strany získaly v letošních senátních volbách celkem dvaadvacet mandátů, tři připadnou opozičnímu ANO a dvě senátorky pravděpodobně zůstanou nezávislé.
Společný senátní klub ANO s ČSSD obhajoval šest z devíti mandátů, získal ale jen tři. Senátorský mandát zaniká i nezařazenému, skandální podporou Ruska obtěžkanému senátorovi Doubravovi, který již nekandidoval. Vládní zastoupení v horní komoře tedy posílí na celkem třiasedmdesát mandátů.
Největší přírůstek zajisté zaznamená klub ODS a TOP 09, který obhájil všech pět křesel, k tomu osm dalších získal a rozroste se tedy na pětatřicet členů. Svých sedm mandátů obhájila i KDU-ČSL a její senátní klub tak zůstane dvanáctičlenný. V Senátu tak budou mít většinu dokonce i jen samy tři strany tvořící koalici SPOLU.
Naopak klub STAN oslabí. Ze šesti mandátů obhájil jen jeden, neboť senátor Růžička původně zvolený za TOP 09 a zasedající v minulém období v klubu STAN nyní míří do klubu ODS-TOP 09. Klub STAN tak bude mít zřejmě devatenáct členů namísto dosavadních čtyřiadvaceti.
O jeden mandát oslabí i klub Senátor21, jehož členy jsou i pirátští senátoři. Ze dvou mandátů obhájil jen jeden (v Liberci) a tak bude napříště zřejmě jen šestičlenný. Vládu navíc podporuje i nezávislý senátor Pavel Fischer, zvolený před čtyřmi lety, který do žádného z politických klubů nevstoupil.
To vše v úhrnu znamená, že vcelku jistě bude v roli předsedy Senátu pokračovat Miloš Vystrčil. Je dokonce těžko představitelné, že by mohl mít za daných okolností protikandidáta. Ač ve druhém kole volební účast zůstala pod dvaceti procenty, z hlediska legitimity Senátu tedy na krajně problematické hladině, Miloš Vystrčil v Jihlavě nad Janou Nagyovou zvítězil při volební účasti takřka dvojnásobné — 38,74 % oprávněných voličů.
Ve druhém kole letošní obměny třetiny Senátu rozhodovali voliči ve čtyřiadvaceti obvodech. Hned tři noví senátoři byli totiž zvoleni již v prvním kole: starosta Letohradu a jmenovec současného premiéra Petr Fiala (za KDU-ČSL a Společně pro kraj) na Orlickoústecku, stávající senátor a ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec (za ANO) na Bruntálsku a další obhajující člen horní komory, dosavadní 1. místopředseda senátu Jiří Růžička (za SPOLU) na Praze 6.
Kompletní výsledky 2. kola v jednotlivých obvodech:
- Beroun: Oberfalzer (ODS) 55,08 % x Sidovský (Senátor 21) 44,91 %
- Blansko: Vítková (KDU-ČSL) 65,36 % x Žirovnický (ANO) 34,63 %
- Brno-město: Töpfer (za SPOLU) 52,79 % x Semrád (ANO) 47,2 %
- Brno-město: Dušek (za ODS a ČSSD) 62,91 % x Vokřál (za ANO) 37,08 %
- Český Krumlov: Jirsa (ODS) 66,36 % x Lorenc (ANO) 33,63 %
- Frýdek-Místek: Matušek (za ANO a ČSSD) 50,98 % x Folwarczny 49,01 %
- Hodonín: Rajchmanová (KDU-ČSL) 51,61 % x Brančíková (za ANO) 48,38 %
- Jičín: Czernin (TOP 09) 53,83 % x Dědeček (ANO) 46,16 %
- Jihlava: Vystrčil (ODS) 60,03 % x Nagyová (ANO) 39,96 %
- Karlovy Vary: Procházková (ANO) 67,97 % x Chromcová (SPD) 32,02 %
- Kroměříž: Zwyrtek Hamplová (nezávislá) 50,65 % x Pluhařová (ANO) 49,34 %
- Liberec: Canov (SLK) 66,34 % x Loučková Kotasová (ANO) 33,65 %
- Mělník: Smotlachová (ODS) 65,22 % x Brzobohatá (ANO) 34,77 %
- Most: Paparega (za SPOLU) 58,79 % x Dernerová (nezávislá) 41,2 %
- Nový Jičín: Váňová (KDU-ČSL) 50,79 % x Radkovský (ANO) 49,2 %
- Olomouc: Kantor (za KDU-ČSL) 60,07 % x Brázdil (ANO) 39,92 %
- Ostrava-město: Nytra (za SPOLU) 51,53 % x Antl (za ANO) 48,46 %
- Pardubice: Horská (za KDU-ČSL) 57,23 % x Charvát (ANO) 42,76 %
- Plzeň-město: Kovářová (nezávislá) 54,06 % x Naxera (TOP 09) 45,93 %
- Praha 10: Pirk (za SPOLU) 60,44 % x Chmelová (za STAN, Zelené, Senátor 21) 39,55 %
- Praha 11: Kordová Marvanová (za SPOLU) 67,87 % x Kos (Hnutí pro Prahu 11, Zelení, Senátor 21) 32,12 %
- Tábor: Slabý (za SPOLU) 53,47 % x Větrovský (Jihočeši) 46,52 %
- Ústí nad Labem: Krsek (Senátor 21) 67,71 % x Nedvědický (ANO) 32,28 %
6 Deník Referendum [A] (3 z 10) - so 1. října 2022 13:52 CEST (před 14 hodinami a 34 minutami), Petr Jedlička
Váš text, kterým jste v prosinci 2018 uváděl nástup dnes dosluhujícího prezidenta Bolsonara do funkce, začíná konstatováním: „V Latinské Americe pomalu nastává přelomové období, které by ji mohlo proměnit k nepoznání.“ Zažila Brazílie za poslední čtyři roky skutečně takovou změnu? Co se v ní za Bolsonara změnilo nejvíce?
Rozhodně bych řekl, že se zcela potvrdily obavy z Bolsonarových autokratických a protidemokratických tendencí. V průběhu svého mandátu opakovaně útočil na Nejvyšší soud i na konkrétní soudce, vydával protizákonné a protiústavní prezidentské dekrety, které pak musely být těžce rušeny, a bojoval s Kongresem včetně některých vlastních někdejších příznivců. Vyhrožoval dokonce i opakováním vojenského převratu.
Pozitivní zprávou ale je, že se ukázala velká odolnost klíčových demokratických institucí v zemi. A zároveň že se do značné míry probudila velká část politické scény a občanské společnosti a projevila se i výhoda federálního zřízení, kdy mohli třeba guvernéři destruktivním pokusům odolávat.
Brazilská demokracie tedy přežila, i když je poškozená. A je otázka, jestli by dokázala přežít i druhé funkční období takového prezidenta.
A co konkrétní politiky? Naplnily se obavy, že Bolsonaro zvrátí progresivní výdobytky z lulovských let a svou politikou zanechá nevratné škody na životním prostředí?
Z Lulova dědictví skutečně zbyly po Bolsonarově vládě jen trosky. Miliony Brazilců se vrátily do chudoby, znovu se rozšiřuje hlad a prezident nenabídl žádná nová řešení, i když se pokouší zvláště před volbami využívat sociální opatření nastavené předchozími administrativami.
Pokud jde o životní prostředí, obzvláště patrná je pak destrukce amazonského pralesa, který Bolsonaro považuje primárně za zdroj surovin a kde dal oslabením federálních agentur a ministerstva životního prostředí v podstatě volnou ruku nelegálním těžařům a kriminálním skupinám. Výsledkem je rekordní odlesňování, rekordní násilí vůči původním obyvatelům, likvidace mezinárodních ochranářských projektů a třeba i masivní požáry, k jejichž síle a rozšíření Bolsonarovy kroky přispěly.
Změnil se nějak také sám Bolsonaro? Jsou jeho sliby pro další funkční období v něčem zásadně jiné, než byly ty před obdobím právě končícím?
Pokud jde o Bolsonarovy předvolební sliby, jsou i po čtyřech letech opět stejné: Brazilcům chce dát více zbraní, hodlá vyjít vstříc ochráncům tradiční rodiny a ultrakonzervativním křesťanům, kterým chce třeba dovolit učit děti doma místo ve škole, chce „zabránit komunismu“ nebo otevřít Amazonii těžbě. Taky opět brojí proti korupci, i když po sérii korupčních skandálů jeho ministrů nebo rovnou příbuzných je to ještě méně důvěryhodné než naposledy.
A změna jeho osobně? Myslím jako politického aktéra.
Upřímně řečeno se mi nezdá, že by se Bolsonaro jakkoli změnil. Co se týče jeho chování na politické scéně, stále je to neřízená střela neschopná spolupráce nebo čehokoli konstruktivního, jak například ilustruje absolutní neúspěch jeho pokusu o založení vlastní strany nebo faktický rozpad vládní koalice v Kongresu.
Pravicové strany ho už tentokrát nepodporují?
Bolsonaro ve skutečnosti nekandiduje s podporou skoro žádných stran, rozhodně tedy ne hlavních pravicových stran. Jeho setrvání ve funkci otevřeně podpořily pouze tři strany. Jedna z nich je napojená na extrémně kontroverzní Univerzální církev království Božího, která stojí za řadou útoků na náboženské menšiny. Další dvě jsou typické vládní strany, v Brazílii se jim říká Centrão, to jsou strany bez ideologie, které podporují každou vládu výměnou za posty a nyní se přimkly k Bolsonarovi.
Pro srovnání: Lulu podporuje deset stran, nejdůležitější tradiční středopravicové strany se postavily za kandidaturu senátorky Simone Tebetové.
Simone Tebetová je v letošních volbách pomyslným třetím v pozadí, s odstupem třetí nejpopulárnější kandidátkou za Lulou a Bolsonarem. Může v souboji velké dvojky, který se zdá neodvratný, sehrát nějakou významnější roli?
Nemyslím si, stačí se podívat na průzkumy. Tebetová je mimořádně schopná debatérka, dobrá senátorka, dokáže zkritizovat Bolsonara tak jako málokdo a řekl bych, že má před sebou zajímavou budoucnost. Ale v té letošní polarizované situaci dvou dominantních politických osobností jednoduše nemůže uspět.
A ostatní kandidáti? Je jich, počítám-li dobře, kromě Luly, Bolsonara a Tebetové ještě osm.
Zajímavá by za normálních okolností byla ještě kandidatura Cira Gomese, bývalého guvernéra státu Ceará a mnohonásobného prezidentského uchazeče, který je skutečným matadorem brazilské demokratické levice a nemá za sebou korupční minulost jako Lulova Strana pracujících (PT). Jenže letos je Ciro důležitý hlavně jako osoba, jejíž kandidatura by mohla Lulovi zabránit ve výhře v prvním kole, a tím pádem umožnit Bolsonarovi během měsíce mezi oběma koly nějakým způsobem nabrat síly. Mnoho lidí na něj proto před volbami tlačilo, aby odstoupil.
Podle průzkumů by měl celkem s přehledem vyhrát Lula, možná už v prvním kole. A podle četných analýz to hlavní drama nastane, až pokud Bolsonaro výsledek neuzná. Lze odpovědně dopředu odhadnout, co by se v Brazílii v takovém případě dělo?
Nejprve bych rád řekl, co se určitě dít nebude: nemůžeme očekávat vojenský převrat, jak se o tom někdy spekuluje a jak o tom ostatně i na veřejnosti občas blouzní sám Bolsonaro. Armáda se za něj nepostaví. Určitě je ráda, že získala podstatně větší vliv, ale nemá důvod se zaplést právě se současným prezidentem.
Scénář bude tedy s největší pravděpodobností následující: Bolsonaro označí volby za zfalšované a pokusí se nahnat svoje příznivce na demonstrace. V některých městech nejspíš vypukne násilí, už teď někteří jeho zfanatizovaní obdivovatelé vraždí Lulovy voliče. Upřímně si myslím, že se to po pár týdnech uklidní, na scénář s občanskou válkou nevěřím, ale je možné, že se Bolsonaro na tom mýtu o ukradených volbách pokusí dále stavět podobně jako Trump ve Spojených státech. A bude chystat nějaký comeback, jakmile propukne ve společnosti větší nespokojenost, hlavně z ekonomických důvodů.
Bolsonaro má ale proti Trumpovi obrovskou slabinu, a to že za sebou nemá instituci silné Republikánské strany. Podle průzkumů mají jím podporovaní politici třeba na pozici guvernérů šanci na úspěch jen v několika málo státech. A zmíněné strany, které ho dnes podporují, ho po prohře rychle opustí — nemá je pod kontrolou a jejich špičky ho nijak nemilují, chtějí se hlavně podílet na moci. Tu bude držet v rukách Lula. Klidně se stanou součástí jeho široké koalice jako před lety, když z toho něco bude.
Jak výrazně se podle vás bude lišit nově navolený Kongres od dosavadního? Připomeňme, že Brazilci volí prezidenta, guvernéry i zákonodárce současně.
Předpokládám, že by v něm mohla být o poznání silnější levice, i když bude příští Kongres bezpochyby stejně beznadějně roztříštěný mezi bezpočet menších i větších stran jako obvykle. Ať už vyhraje kdokoli, bude tedy muset opět usilovat o vytvoření velmi široké koalice, která se stejně zase alespoň zčásti opře o Centrão.
6 Deník Referendum [A] (4 z 10) - pá 30. září 2022 20:45 CEST (před 1 dnem a 7 hodinami), Filip Outrata
Šel jsem kolem demonstrujících v horní polovině Václavského náměstí 28. září. Les českých vlajek, z pódia právě naléhavě mluvil mně neznámý hlas. „My nejsme švábi, jsme lidé,“ říkal, a ta slova mně utkvěla a musel jsem o nich přemýšlet. Bylo cítit, že přinejmenším pro mnoho účastníků je důvodem jejich přítomnosti protest proti tomu, co považují za útok na svou důstojnost, na svá práva. Využili své právo demonstrovat proti vládě, přijet s českými vlajkami a tím ukázat, že i oni jsou občané, ne nějací švábi či cizí agenti.
Pak jsem si četl některé komentáře na facebooku a v nich bylo přesně to, čeho se lidé na Václaváku bojí a proti čemu protestovali — jsou to švábi, ruští agenti, dezoláti, mělo by jim být zakázáno demonstrovat, měli by být odpojeni od sociálních sítí, dokonce došlo i na obušky. Ti, kdo vyjadřují takové názory a sklízejí za ně od druhých souhlas, jsou zřejmě mezi obyvateli malou menšinou. Tou jsou ale i ti, kdo přišli demonstrovat. Asi nezáleží ani tak na počtu, ale na intenzitě vyjadřovaných a sdílených názorů a emocí.
To, že takové názory a emoce jsou na vzestupu, nabírají sílu, se ukázalo ve volbách. Po volbách jsem se dočítal, jak si moji známí ze sociálně demokratické levice stěžují na to, že SPD — a jistě to platí i pro ANO — v komunálních volbách sbírala laciné hlasy a úspěchy, dokázala se mnohde dostat do zastupitelstev i bez známých kandidátů či intenzivní a na místní problémy zacílené kampaně, stačilo pár letáků s Tomiem Okamurou a úderných hesel k takovým problémům, které se na komunální úrovni stejně nedají vyřešit.
Zafungovalo to, co dříve ve volbách stejného typu pomáhalo kandidátům ČSSD, totiž silná značka protestní strany, která sama o sobě sbírá hlasy v jakýchkoli volbách. Naopak sociální demokracie — stejně jako komunisté — toto dříve dobře fungující volební kouzlo ztratila, protestní hlasy neposbírala a musela se tak spolehnout na své úspěšné místní politiky, tak jako v Karviné, Bohumíně, Náchodě či některých brněnských městských částech.
Když opoziční strana ztratí protestní potenciál a schopnost získávat protestní hlasy, je to zásadní problém. Strany dnešní koalice jsou ve vládě z velké části díky tomu, že dokázaly pracovat s protestním potenciálem „antibabišismu“, zejména v podobě hnutí Milion chvilek pro demokracii a jeho masových protivládních demonstrací. Samozřejmě k úspěchu potřebovaly i jiné věci, jako schopnost složit koalice, nabídnout věrohodné lídry a mít čitelný a srozumitelný program či spíše jasný profil.
A pokud se vrátíme v naší nedávné historii ještě o krok dál, vzestup Andreje Babiše započal tím, že dokázal využít potenciál protestů proti neoblíbené Nečasově vládě. ČSSD spolu s KSČM odborovou demonstraci 21. dubna 2012, kdy proti vládě demonstrovalo na Václavském náměstí sto tisíc lidí, sice podporovaly, byl to ale Andrej Babiš, který se svou Akcí nespokojených občanů, založenou nedlouho poté (11. května), dokázal občanskou nespokojenost u příštích sněmovních voleb využít nejlépe.
Koalice typu Solidarita mohou fungovat, vyžaduje to ale velkou míru aktivity
Krach kandidátky Solidarity v Praze, jeden z výrazných fenoménů těchto voleb, byl kromě jiných faktorů, které dobře shrnul ve svém článku Radovan Bartošek, dán také neschopností přitáhnout aspoň část protestních hlasů, byť se o to její kampaň v poslední fázi zaměřením na pomoc v dnešní akutní sociální krizi snažila. Solidarita tak nezafungovala ani jako opozice v rámci pražské politiky — tu nejlépe zvládlo ANO (a dokonce i Motoristé sobě), ani se jí nepodařilo posbírat spíše celostátně zaměřené protestní hlasy. Ty připadly z větší části SPD, které se díky tomu poprvé podařilo proniknout do magistrátního zastupitelstva.
Je samozřejmě otázka, jestli svým zaměřením liberální koalice s takovými kandidáty, jaké Solidarita v Praze nabídla, mohla protestní hlasy jakéhokoli druhu — ty „místní“ i ty „celostátní“ — v dané situaci i při sebevětší snaze získat. Těžko mohla či chtěla konkurovat seskupení SPD, protivakcinačního hnutí PES a národovecké Trikolóry v soutěži o hlasy těch nejnaštvanějších na celostátní úrovni. A stejně těžko se mohla vymezovat proti dosud v Praze vládnoucí Praze sobě a Pirátům, když se s nimi v mnoha věcech shodovala.
Zajímavé je, že ne všude v Praze koalice na půdorysu Solidarity propadly takto krutě. Na Praze 2 se místní varianta spojení sociálních demokratů a Zelených nedostala do zastupitelstva jen velmi těsně. I tam ovšem prohrála s SPD, která se do zastupitelstva tradičně pravicové městské části dostala. Zdá se, že za určitých okolností může koalice liberálně zaměřených sociálních demokratů a sociálně zaměřených zelených v pražské politice fungovat, vyžaduje to ovšem velkou míru aktivity na místní úrovni a věrohodné představitele.
Členové ČSSD nejen v Praze teď budou řešit, jaké poučení z proběhnuvších voleb vyvodit. Volební koalice zaměřená na liberálního voliče, na „moderní levici“, zjevně utrpěla debakl. Naopak sociální demokraté uspěli někde tam, kde kandidovali spolu s SPD či KSČM, jako například v Táboře. Ale i v Praze 12 se Vladimíru Vaňkovi podařilo dostat se do zastupitelstva v čele společné kandidátky s SPD. V sociální demokracii se nyní budou ozývat hlasy, že právě toto je cesta, jak být skutečnou opozicí a vyhnout se úplné politické marginalizaci.
Pro mnoho sociálních demokratů je ovšem takovéto spojení nepřijatelné z principiálních důvodů. Nechtějí se spojovat s těmi politickými uskupeními, která pracují s xenofobií či rasismem. Pro tyto sociální demokraty teď bude dost obtížné argumentovat pro svou představu sociálně liberální, k ekologickým tématům otevřené strany. To ale nebylo jednoduché nikdy — a pokud člověk chce zůstat věrný svému přesvědčení, musí s tím počítat.
Klíčové bude, zda se sociální demokracii podaří znovu získat protestní potenciál na celostátní úrovni a vrátit se do poslanecké sněmovny. Mohlo by to jít cestou důsledného sociálního programu, prosazování solidarity v podobě solidárního zdanění, kritikou nedostatečné vládní sociální politiky. O totéž se samozřejmě bude snažit především Andrej Babiš a jeho ANO, ale i SPD, v obou případech s účastí řady bývalých sociálních demokratů.
Prosazovat svůj program, být aktivní a zároveň věrohodní, sociální a zároveň demokratičtí. Být radikální v protestu proti asociální politice, ale zároveň zůstat věcní a nepomáhat si temnými triky vyvolávání nesnášenlivosti. Je pravděpodobné, že to bude běh na dlouhou trať, ale výsledek není znám dopředu. První krok se zdá být jasný, podpořit všemi prostředky odborovou demonstraci na Václavském náměstí 8. října jako jinou, radikální a současně demokratickou, tvář protestu.
6 Deník Referendum [A] (5 z 10) - pá 30. září 2022 08:08 CEST (před 1 dnem a 20 hodinami), Otevřený dopis
Vážený pane ministře Lipavský,
se znepokojením jsme přijali zprávu o tom, že Evropská komise hodlá oživit Asociační radu EU-Izrael a že jste to právě Vy a Vaším jménem Česká republika předsedající Radě EU, kdo toto polozapomenuté setkání po deseti letech resuscituje, když jste jej dokonce osobně představil na jednání českých diplomatů jako jednu z priorit zahraniční politiky našeho předsednictví.
Připomeňme, že toto rozhodnutí bylo přijato právě v době, kdy v oblasti Masafer Yatta na okupovaném Západním břehu Jordánu probíhá hromadné vystěhování a násilný přesun více než tisíce Palestinců. A nejen to — z izraelské strany se navíc rýsuje schválení plánu na výstavbu nelegálních izraelských osad v oblasti E1, což je krok, který podle opakovaného vyjádření EU bude Evropou vnímán jako překročení červené linie.
Pouhý týden před zmiňovaným oznámením o svolání Asociační rady z 18. července zaslala řada poslanců a poslankyň Evropského parlamentu a dalších signatářů dopis Josepu Borellovi, ve kterém žádala o naléhavou a ráznou reakci, jež by zabránila tomuto katastrofálnímu vývoji, mařícímu jakoukoli vyhlídku na mír v regionu. Samotní vyslanci EU přitom vyzvali k mezinárodnímu tlaku na zastavení masových deportací a zdůraznili potřebu odpovědnosti.
Namísto toho se však situace v Izraeli-Palestině jen zhoršuje — izraelské bezpečnostní složky jen měsíc po vyhlášení svolání Rady napadly palestinské renomované lidskoprávní organizace a zavřely jejich kanceláře s odkazem k vykonstruovanému obvinění z podpory terorismu — viz otevřený dopis prezidenta Evropské koordinace výborů a sdružení pro Palestinu, ECCP, Michela Legranda ze dne 29. srpna 2022 Vysokému představiteli EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi, s kterým se tímto ztotožňujeme. Obnovení společných rozhovorů, které byly od roku 2013 přerušeny, bude izraelská vláda interpretovat jako implicitní souhlas se všemi svými protiprávními činy.
Tento nedávný vývoj je přitom pouze pokračováním systematické politiky jednostranného izraelského postupu a faktické anexe okupovaného palestinského území. Od roku 1967 se izraelská osidlovací aktivita nezastavila, a sloužila tak k cílené přeměně reality známé jako vytváření „facts on the ground“.
V praxi se tak rozšiřuje nezákonná izraelská kontrola nad okupovaným palestinským územím a s ním spojené vyhánění Palestinců, demolice jejich domovů a decimování palestinských komunit. Izrael tak doposud vyvlastnil ve prospěch svých ilegálních osadníků a pro vojenské zabezpečení okupace více než 50 % půdy na Západním břehu Jordánu, stejně jako většinu jeho vodních zdrojů. Ničení majetku a civilní infrastruktury přitom zasahuje i programy financované EU a jejími členskými státy.
Zatímco izraelská státní politika prosazuje svou agendu anexe, a to bez jakékoli smysluplné reakce Evropy, Palestinci se po 74 letech vyvlastňování, 55 letech okupace a 15 letech blokády Gazy potýkají i nadále s životem v nelidských podmínkách, bez šance dovolat se spravedlnosti. Jak dokládají četné zprávy mezinárodních organizací, jako jsou OSN či Světová zdravotnická organizace, a jak dosvědčuje i Josep Borrell, situace na okupovaném palestinském území se během posledního desetiletí drasticky zhoršila. Renomované mezinárodně lidskoprávní organizace Amnesty International či Human Rights Watch neváhaly označit ve svých zevrubných zprávách izraelský stát za apartheid.
Znovuzahájení činnosti Asociační rady se záměrem zapojit Izrael do řešení těchto problémů, a to bez jasného mechanismu odpovědnosti, je za této situace velmi nebezpečným krokem. Vláda, která kontroluje a ovládá na pět milionů lidí v okupačním režimu, vláda, která zatýká a stíhá děti u vojenských soudů a která pronásleduje obránce lidských práv pod záminkou boje s terorismem, nemůže být bezpodmínečným partnerem Evropské unie.
Všechny tyto činy jsou znaky autoritářského státu a jsou v případě jiných zemí namnoze trestány sankcemi. Schválení institucionalizované formy spolupráce s izraelskou vládou a obnovení Asociační rady při absenci jasně stanovených podmínek vysílá světu, a zejména Palestincům samotným velmi špatnou zprávu.
Ostatně nedávná realita to sama potvrzuje: od doby, kdy bylo přijato rozhodnutí znovu svolat Asociační radu EU-Izrael, vedl Izrael další brutální válku proti Gaze a zesílil svůj útok na organizace palestinské občanské společnosti.
Zpráva o znovuobnovení schůze Asociační rady EU-Izrael je tak jednoznačná. EU a potažmo ČR dává Izraeli svým krokem najevo, že jej nebude činit odpovědným za jeho jednání, a tím jej fakticky povzbuzuje k tomu, aby v něm beztrestně pokračoval. EU pod předsednictvím České republiky tak posiluje svou spoluodpovědnost za zločiny páchané Izraelem na Palestincích, což je v českém politickém prostředí o to absurdnější, že tak činí vláda snažící se o obnovení odkazu Václava Havla a že tak činí ministr hlásící se k novému důrazu na politiku lidských práv.
Evropská unie by v žádném případě neměla vládu, která pokračuje ve své politice anexe a pronásledování, a to v otevřeném rozporu s mezinárodním právem a se stovkami rezolucí OSN, odměňovat schůzkou na vysoké úrovni.
Vážený pane ministře Lipavský,
v přesvědčení, že tato nebezpečná spoluúčast na izraelské kolonizaci a okupaci palestinského území musí skončit, Vás vyzýváme, abyste odvolal schůzi Asociační rady EU-Izrael naplánovanou na 6. října do Prahy či do Bruselu, a pokud se již tato bude konat, abyste alespoň její svolání podmínil jasnými a konkrétními aktuálními požadavky, jakými jsou:
- okamžité zastavení demolic a vystěhovávání obyvatelstva v oblasti Masafer Yatta a jinde na okupovaném palestinském území,
- ukončení plánu na izraelské osídlení oblasti E1, stejně jako ukončení výstavby nelegálních izraelských osad na dalších místech okupovaných palestinských území,
- dodržování závazků Izraele plynoucí z mezinárodního práva ve věci ukončení okupace, kolonizace a diskriminačních praktik, včetně těch, které zakazují Palestincům slučování rodin,
- okamžité a bezpodmínečné zrušení blokády Gazy,
- okamžité propuštění dětských vězňů a politických vězňů vůbec,
- ukončení kriminalizace práce palestinských lidsko-právních organizací a zastavení stíhání jejich představitelů,
- spolupráce na všech vyšetřováních činnosti Izraele na okupovaných palestinských územích, včetně vyšetřování Mezinárodního trestního soudu a zvláštních zpravodajů OSN.
Evropská unie, její členské státy a zvlášť Česká republika coby předsedající země Rady EU a deklarovaný přítel Izraele by měly zmobilizovat všechny diplomatické prostředky k nátlaku na Izrael, aby vyhověl před případným opětovným svoláním Asociační rady EU-Izrael těmto základním podmínkám. Není to jen morální imperativ, ale také právní závazek mezinárodního společenství spolupracovat na ukončení závažných porušování mezinárodního práva.
S pozdravem,
- Lucie Šarkadyová, Tereza Langrová, Jan Cyrus, Vít Souček; Ne našim jménem — Za spravedlivý mír na Blízkém východě
- Jana Ridvanová, Jaroslava Štěpánková; Přátelé Palestiny
- Petra Šťastná, Zdeněk Jehlička; Mezinárodní hnutí solidarity ISM Czech Republic
- Asad Shabeeh, Fawaz Hamat; Palestinský klub v České republice
- Markéta Hrbková, Libor Liebermann; Židovský hlas solidarity
- Táňa Beaoui Bednářová, Gerardo Femina; Svět bez válek a násilí
- Hanan Hammadová, Dr. Jamal Fattah; Palestinská komunita
- Matyáš Pilin, Mariana Ahmadová; Olive Branches
- Elena Teplanová, Barbora Weberová; Iniciatíva za spravodlivý mier na Blízkom Východe
- Alexandra Moran, Ivana Rumanová; Kapitál, redakcia kultúrno-spoločenského mesačníka
- Ofer Neiman, Tali Shapiro; Boycott from Within (Israeli citizens for BDS)
- Dr. Angela Waldegg, Mary Pampalk; Frauen in Schwarz Wien
- Wieland Hoban, Iris Hefest; Jüdische Stimme für gerechten Frieden in Nahost
6 Deník Referendum [A] (6 z 10) - pá 30. září 2022 08:07 CEST (před 1 dnem a 20 hodinami), Ondřej Pašek
Po mnoha letech stagnace české legislativy pro podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů se konečně objevují první vlaštovky návrhů, které by mohly vést k podnícení většího zájmu o ně. Zásadní impuls, který by ve velkém vtáhl do výroby vlastní energie také obce, malé firmy, spolky a domácnosti, zatím ale chybí. Jedná se přitom o strategický zájem snížit závislost na fosilních palivech. Poslední vyjádření ministra Síkely o další novele energetického zákona navíc přineslo spíše pochybnosti než naději.
Vláda v pondělí poslala do Sněmovny již několikátou letošní novelu energetického zákona. Tentokrát je jejím předmětem zjednodušení povinností pro obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaiku. Podle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu má být nově hranice, od které je potřeba licence na výrobu elektřiny, stanovena na 50 kW místo stávajících 10 kW. Na 50 kW se také navyšuje hranice, chcete-li umístit fotovoltaiku na stávajících stavbách bez stavebního povolení.
Stávající hranice 10 kW pro licence na fotovoltaiky znamená, že o ni musí žádat, shánět si autorizovanou odbornou osobu a pak každý měsíc posílat výkaz o vyrobené elektřině také školy, spolky nebo malé firmy, zkrátka ti, kdo s elektřinou nepodnikají, ale jen si snižují účet za energie. Otázkou ovšem zůstává, proč by vůbec měla tato činnost, která není podnikáním, podléhat licenci, ať už do hranice 50 kW nebo jakékoli vyšší. Na Slovensku například stačí pro zařízení do 1 MW — tedy s dvacetinásobnou kapacitou — pouhé oznámení činnosti.
Posunutí hranice licence je tedy určitě správný krok, ale zcela nedostatečný. Obnovitelné zdroje energie u nás přitom čelí mnoha dalším administrativním a technickým překážkám. Jednou z nejbizarnějších je fázové měření — to máme jako jediný stát v Evropě a jen kvůli němu jsme odkázáni na miniaturní trh specializovaných střídačů, dlouhých povolovacích řízení nebo spekulativních rezervací kapacit distribuční sítě, kam se pak nemůže připojit další zdroj. Ale je to také absence zakotvení komunitní energetiky v naší legislativě.
Komunitní energetika totiž umožňuje všem zájemcům kromě velkých podniků vyrábět si energii nejen sami pro vlastní spotřebu, ale zejména ji sdílet, ať už třeba mezi budovami ve vlastnictví jednoho města, nebo mezi sousedy, firmami či zemědělci. Ve chvíli, kdy bude malým spotřebitelům a výrobcům umožněno sdílení, stává se instalace vlastních zdrojů mnohem atraktivnější.
Nejste totiž odkázání jen na vlastní produkci a spotřebu, která může být nepravidelná nebo načasovaná na nevhodnou dobu. Sdílení umožňuje využít vyrobenou energii u dalších členů vašeho energetického společenství, aniž byste byli odkázáni na prodej energie velkým obchodníkům. A to za podmínek a za ceny, jaké si určí přímo energetické společenství.
Podle vyjádření politiků všech možných stran, úředníků i lidí z terénu vidí přínosy komunitní energetiky snad všichni, včetně ministra Síkely a ministryně Hubáčkové. Přesto příprava novely energetického zákona stále vázne. Podle evropské legislativy měla být hotová už loni v létě. Podle zadání koaliční K5 letos v létě. Podle vyjádření úředníků Ministerstva průmyslu a obchodu má být prvním týden v říjnu.
Minulý týden se v Poslanecké sněmovně konal ke komunitní energetice seminář, na kterém ministr Síkela prohlásil, že připraví urychlenou novelu s komunitní energetikou, „pokud o tom bude rozhodnuto“. Kdo jiný, než gesční ministr by o tom měl ale rozhodnout? Proklamace tak stále zůstávají proklamacemi a Ministerstvo průmyslu a obchodu ani v probíhající energetické krizi nespěchá, aby prostřednictvím domácích obnovitelných zdrojů snižovalo naši závislost na fosilních palivech.
6 Deník Referendum [A] (7 z 10) - čt 29. září 2022 12:42 CEST (před 2 dny a 15 hodinami), Jiří Pehe
O demonstracích na Václavském náměstí v Praze a dalších městech 28. září se v médiích obvykle mluví jako o protivládních. Ve skutečnosti ale šlo o protesty proti „systému“ — podstatě politického zřízení České republiky i zakotvení země v západních bezpečnostních a politických strukturách. Organizátoři akce otevřeně mluvili o „nenásilné revoluci“, jejímž cílem je „o 180 stupňů otočit politický směr v zemi“.
Demonstrace navázaly na veřejné shromáždění stejného charakteru ze začátku září, které svolali stejní organizátoři. Toho se, zdá se, ve větších počtech než 28. září zúčastnili i lidé, kteří chtěli demonstrovat v prvé řadě proti pomalému a nerozhodnému postupu vlády při řešení rychlého růstu energií a inflace.
Tón demonstrace z 28. září byl už převážně jen protisystémový. Řečníci sice útočili na současnou vládu a požadovali její demisi, ale rámovali tyto své požadavky výzvami ke změně systému a bezpečnostního zakotvení země. Nemělo by tedy dle nich jít v prvé řadě o demokratické řešení současné krize, z nějž by rychle vzešla nová, demokraticky zvolená vláda, ale především o změnu poměrů.
Řečníci na demonstraci žádali mimo jiné uzavření smluv na plyn přímo s Ruskem, konec dodávek zbraní Ukrajině napadené Ruskem, či „ukončení plánovaného ředění národa“ ukrajinskými uprchlíky. Dále požadovali kupříkladu vystoupení z NATO, EU, OSN a Světové zdravotnické organizace (WHO), dobrovolnost očkování, či potravinovou soběstačnost.
Nádech politického dadaismu mělo prohlášení organizátorů celé akce, Jiřího Havla a Ladislava Vrábela, že se 10. října vypraví za prezidentem Milošem Zemanem, kterého požádají o odvolání vlády a vypsání předčasných voleb. Odkazovali se přitom na čl. 62 ústavy, podle kterého hlava státu „jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi“.
Ze samotného smyslu ústavy české parlamentní demokracie přitom vyplývá, že prezident vládu nemůže jednostranným aktem odvolat. Může, či spíše musí, tak učinit jen v případě, že rezignuje premiér země nebo celá vláda.
Šlapání po ústavě
Hned několik požadavků, které na demonstracích zazněly, bylo v rozporu s literou i duchem české ústavy. Ta nejen definuje Českou republiku jako demokratický právní stát, ale také stanoví, že Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
Požadavky na změnu politického směru o 180 stupňů nelze vykládat jako volání po demokratické změně vlády. Je to v podstatě volání po revolučním obratu. Přičemž směrem 180 stupňů od demokracie lze najít jen různé formy autoritářství.
Když tedy organizátoři mluví o revoluci (prozatím říkají „pokojné“), přesně vystihují, o jak zásadní změnu politického uspořádání jim jde. Přišli i s návodem pro první kroky, když vyzvali poslance, aby vystoupili ze svých stran, nechali si mandát a pracovali jako nezávislí „přímo pro český národ“.
O co organizátorům protestů i většině demonstrujících jde, ostatně vyplývá i z požadavků na vystoupení České republiky z NATO, EU, OSN a dalších mezinárodních organizací. A také z bezostyšně vyslovovaných sympatií k autoritářskému systému v Rusku, který rozpoutal brutální válku na Ukrajině.
Většina médií navzdory jasnému protidemokratickému a obecněji protisystémovému charakteru demonstrací o akcích z 28. září referovala jako o „protivládních“ demonstracích. Těmi přitom byly jen do té míry, že prvním krokem k nastolení nějaké formy nacionalistické autokracie má být pád vlády.
Požadavek, aby prezident vládu v rozporu s ústavou jednostranným aktem odvolal, je voláním po svržení vlády. Po jejím pádu má být prý prvním krokem vytvoření vlády národně uvědomělých odborníků.
Kdo jsou demonstrující
Mnozí pozorovatelé dění v České republice, i ze zahraničí, byli překvapeni počtem protestujících. Ve skutečnosti většina lidí, kteří se nyní sešli na jedné demonstraci, se neradikalizovala až teď.
Svátek Dne české státnosti byl už v minulosti příležitostí demonstrovat pro nejrůznější anti-systémové síly. Až do krize, kterou vyvolala epidemie covidu-19, ale byly rozdrobeny do nejrůznějších skupin, jejichž vzájemné potyčky patřily ke koloritu státního svátku upomínajícího raně středověkého panovníka.
Krize vyvolaná epidemií covidu-19, a zejména pak pokusy státu tak či onak krizi řešit restriktivními opatřeními či očkovacími kampaněmi, mnohé z toho opakovaně v režimu nouzového stavu, různé skupiny spojily pod praporem odporu k vládě — a to už i té předešlé, Babišově. Ale zejména obecně ke státu. Odtud byl už jen krok k útokům na samo demokratické zřízení či bezpečnostní zakotvení země v západních strukturách.
Nakolik byly některé aktivity antivaxerů, kteří dokázali různé antisystémové skupiny spojit, organizovány a placeny z Ruska, bylo a je předmětem spekulací. Jisté je, že někteří lídři antivaxerského hnutí, jak se ukázalo, nejrůznější vazby na Rusko měli — kupříkladu v podobě podnikatelských aktivit.
V desetitisícovém davu na Václavském náměstí jsme tedy viděli pohromadě lidi, kteří by v minulosti po sobě házeli dlažební kostky a musela by je od sebe oddělovat policie. Dopady covidové krize, která mezi nimi vytvořila taktické spojenectví, nyní přebila krize energetická a válka na Ukrajině.
Většina demonstrujících ve světle těchto krizí evidentně zjistila, že mají společného jmenovatele — odpor k politickému zřízení vzešlému ze sametové revoluce v roce 1989, včetně zakotvení České republiky v evropských a západních strukturách. Tento společný jmenovatel ve světle nových krizí zastínil dřívější rozpory antisystémových sil, které se týkaly především jejich taktiky v prosazování antisystémových požadavků.
Na Václavském náměstí se tak sešla pestrá společnost, v níž bylo možné najít nejen představitele komunistické strany, Trikolóry a jednotlivce z SPD (nejviditelněji Jaroslava Foldynu), ale i různé „rebely“ z akademické obce, jako je třeba Miroslav Ševčík z Vysoké školy ekonomické, či hosty z německé Alternativy pro Německo. A samozřejmě též představitele různých antisystémových hnutí, která známe z minulosti. Od symbolů nenávistně nacionalistického hnutí, v podobě hymnu zpívajícího Tomáše Ortela, až po lidi spojené s krajní levicí.
O jakou jde hrozbu
Ač počet demonstrujících mohl vypadat hrozivě, stále ještě jde jen o představitele a následovníky politických extrémů, kteří nyní sice našli cestu ke společnému postupu, ale nejsou v celkovém součtu zatím, zdá se, o mnoho početnější než v minulosti. Jistá „hrozivost“ jejich veřejných vystoupení má co do činění spíše s kontextem — tedy s hlubokou mezinárodní i ekonomicko-energetickou krizí.
V takovém kontextu je hranice mezi lidmi, kteří legitimně protestují proti vládní politice, ale nechtějí změnu systému, a protisystémovými silami, poměrně tenká, a může se měnit v závislosti na dalším vývoji. Demonstrace na začátku září se zúčastnilo i mnoho lidí, kteří chtěli vyjádřit svůj nesouhlas s vládní politikou. Na té poslední podle všeho mnoho takových lidí chybělo.
Buď proto, že si mezitím uvědomili, že sedli extrémistům na lep, anebo proto, že je uklidnila opatření, která vláda přijala za účelem kontroly cen energií. Velká odpovědnost leží nyní na odborech. Ty svolaly do Prahy na 8. října vlastní demonstraci, která má vyjádřit nesouhlas s vládní politikou.
Riziko, že se na tuto akci, na níž může být počet demonstrujících mnohem větší, „nabalí“ antisystémové síly, je značný. Odpovědnost za to, že se tak nestane, leží zejména na předsedovi nejsilnější české odborové organizace Josefovi Středulovi, prezidentském kandidátovi, který bude hlavní tváří protestu.
Hlavním dilematem pro vládu ve vztahu k zatím proběhlým demonstracím antisystémových sil, je otázka, do jaké míry další podobné akce tolerovat. Ústava sice zaručuje právo na svobodné vyjádření názorů, ale zároveň definuje Českou republiku jako demokratický stát, který respektuje svoje závazky vyplývající z mezinárodních smluv, jež parlament přijal.
Výzvy celé řady řečníků na proběhlých demonstracích, jakož i hesla na transparentech, ovšem toto zakotvení země zpochybňují. Navíc otevřeně omlouvají ruskou agresi na Ukrajině. Stát tedy možná nebude moci dalším podobným akcím jen nečinně přihlížet, pokud si chce zachovat tvář. A média by se měla naučit důsledně rozlišovat mezi protesty protivládními a protisystémovými.
6 Deník Referendum [A] (8 z 10) - čt 29. září 2022 12:14 CEST (před 2 dny a 16 hodinami), Michal Lebduška
Průplav přes Viselskou kosu, symbolicky otevřený 17. září k výročí napadení Polska Sovětským svazem, výborně ilustruje řadu problematických aspektů velkých infrastrukturních projektů v Polsku.
Vybudován byl proto, aby se lodě dostaly do přístavu Elbląg přímo, aniž by musely proplouvat ruským územím v Kaliningradské oblasti. Polský vládní tábor proto investici prezentuje jako garanci bezpečnosti a suverenity a v tomto duchu odmítá veškerou kritiku.
Průplav přes Viselskou kosu
Přítomnost prezidenta, premiéra i předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského na slavnostním otevření průplavu svědčí o tom, jak zásadní investicí pro stát a vládnoucí stranu stavba byla. V projevech zazněly dva klíčové argumenty, kterými vláda vybudování průplavu obhajovala: prvním je už zmíněná bezpečnost a zbavení se závislosti na Rusku, druhým ekonomický rozvoj regionu.
Náměstek ministra pro státní majetek Andrzej Śliwka v rozhovoru po otevření průplavu zdůrazňoval, že Elbląg se má díky projektu stát čtvrtým největším polským přístavem — po Gdaňsku, Gdyni a Štětíně/Svinoústí. Totéž zmiňoval během slavnostního otevření i sám Kaczyński a vyzdvihl také význam pro snížení nezaměstnanosti v regionu. Ekonomický přínos slibují i místní politici — už v průběhu stavby byl zaznamenán větší zájem turistů.
V tomto směru se ostatně obhájcům projektu není co divit — Varmijsko-Mazurské vojvodství, ve kterém se Elbląg nachází, má podle oficiálních údajů nejvyšší míru nezaměstnanosti a zároveň nejnižší průměrné mzdy v celém Polsku.
Proti projektu se nijak zvlášť výrazně nestavěla polská veřejnost, ani většina opozičních politiků. Přesto si ale premiér Morawiecki během otevření průplavu neodpustil kritiku lídra opozice Tuska. Podle současného premiéra se Tusk nyní tváří jako vlastenec, ale ve skutečnosti prý byl spojencem Putina a jako takový ve smysl projektu pochyboval. Podobně například podle místopředsedy PiS a exministra obrany Antoniho Macierewicze projekt kritizují jen lidé spojení s Ruskem.
Morawiecki narážel na Tuskova slova z roku 2013, kdy ještě ve funkci premiéra mluvil o tom, že projekt průplavu je součástí předvolební kampaně a zpochybňoval jeho ekonomický smysl.
Právě nákladnost projektu bývá často kritizována. Podle odhadů z prosince 2020 činí celkové náklady téměř dvě miliardy złotých (téměř 10,5 miliardy korun), přičemž původně se počítalo jen se zhruba 880 miliony. Investice je dávána do kontrastu s přínosy kanálu, protože Viselský záliv, na břehu kterého se přístav Elbląg nachází, je velmi mělký a větší lodě se do něj nedostanou.
Kromě toho nebyla zatím prohloubena vodní cesta do samotného přístavu a není ani známo, kdo bude její dokončení financovat. Podle vlády tento poslední úsek leží na území Elblągu a zaplatit by ho mělo město, což ale místní primátor odmítá a argumentuje, že samospráva už investovala velkou částku do rozšíření přístavu.
Kritikům dává do značné míry za pravdu i provoz na vodní trase v prvních dnech po otevření průplavu. Ačkoliv se provládní tábor chlubil, že hned první den využilo kanál pětadevadesát lodí, reálně se jednalo jen o malé turistické jachty.
Potřebné projekty
Kritika průplavu přes Viselskou kosu odhaluje širší, dlouhodobé problémy polských infrastrukturních projektů: jsou politizovány a prosazovány bez ohledu na náklady, ale i bez ohledu na životního prostředí.
To samozřejmě neznamená, že Polsko velké infrastrukturní projekty nepotřebuje a nedělá je v řadě případů velmi efektivně — především výstavbu sítě dálnic a rychlostních silnic, kterých už je dnes v provozu přes 4700 kilometrů, můžeme Polsku jen závidět.
Totéž platí i pro další projekty — jako je například rozvoj městské hromadné dopravy ve Varšavě, kde byla v roce 2010 zahájena výstavba druhé linky metra, která bude za dva roky kompletně hotová a přepraví cestující z jednoho konce města na druhý.
V Lodži se zase staví velký železniční tunel pod centrem, který spojí dvě největší místní nádraží, bude sloužit pro městskou dopravu, ale připravuje se i pro spojení vysokorychlostní železnicí. Velmi potřebný je i rozestavěný tunel pod průlivem Svina ve Svinoústí, které většinově leží na ostrově Uznam a s polskou pevninou ho zatím spojuje jen přívoz.
Přestřelené projekty
Vedle těchto potřebných a úspěšných staveb ale existuje i celá řada problematických politických projektů, které se zdaleka netýkají jen současné vlády PiS. Ještě v roce 2007 byla zahájena stavba silničního obchvatu města Augustów na severovýchodě Polska, který měl vést přes chráněnou oblast v údolí řeky Rospuda.
Záměr se setkal nejen s protesty ekologických aktivistů, ale i s kritikou Evropské komise, která proti Polsku zahájila řízení, jehož výsledkem bylo zastavení stavby. Ta však nakonec po velké ostudě vznikla o několik let později v úplně jiné trase. Jako pomníček zpackaného projektu zůstaly na původní trase nedokončené objekty a na leteckých mapách je dodnes vidět opuštěné těleso rozestavěné silnice.
Současné vlády strany PiS se týkají dva extrémně problematické projekty. Prvním je plánovaná megalomanská stavba takzvaného centrálního komunikačního uzlu mezi Varšavou a Lodží, do něhož mají směřovat vysokorychlostní železnice z celého Polska a kde má vzniknout nové obří letiště, schopné odbavit 45 milionů pasažérů ročně (s výhledem rozšíření na 65 a více milionů).
V postcovidové době by se jednalo o jedno z deseti největších letišť světa a i podle předcovidových statistik by se vešlo do první desítky v Evropě. Všechna polská letiště dohromady přitom v roce 2019 odbavila necelých 50 milionů pasažérů.
Kromě toho, že se jedná zcela evidentně o předimenzovaný a nesmyslný projekt, který by vedl k uzavření dobře fungujícího tradičního Chopinova letiště, je předmětem kontroverzí i to, že kvůli projektu mají být vysídleni obyvatelé jedenácti obcí. V neposlední řadě kritikové upozorňují, že kvůli plánované stavbě byla v roce 2018 založena státní firma, která prozatím „hlídá pole“ a jejíž provoz už stál okolo čtvrt miliardy złotých.
Druhým — podobně problematickým — projektem je rozšíření uhelné elektrárny v Ostrołęce severně od Varšavy. Její stavba byla zahájena v roce 2018, ale už o dva roky později byla zastavena z důvodu předpokládané trvalé ztrátovosti. V roce 2021 začala její demolice. Podle polského Nejvyššího kontrolního úřadu vláda v elektrárně „utopila“ 1,3 miliardy złotých a kauzu vyšetřuje Centrální protikorupční úřad.
Poučení z Polska
Polské úspěchy i neúspěchy by mohly být poučné i pro nás: v prvé řadě bychom neměli dát na vzletná slova vlády a politiků a měli bychom nazírat na jednotlivé projekty kriticky. Opakovaným selháním je v Polsku — stejně jako u nás — časté plýtvání penězi na projekty s pochybnou návratností — na způsob Milošem Zemanem vysněného kanálu Dunaj-Odra-Labe. Běžné je také přehlížení ničení životního prostředí, jakož i neúnosné zásahy do života místních obyvatel.
Průplav přes Viselskou kosu by měl být hodnocen tímto prizmatem. Pokud bude jediným hmatatelným výsledkem tohoto nákladného projektu zvýšený turistický ruch v oblasti, bude to zoufale málo. Bezpečnostní argumenty o „nezávislosti na Rusku“ jsou v daném případě zcela nesmyslné, protože se skoro jistě ukáže, že projekt je trvale ztrátový a nijak zásadně nepomůže rozvoji regionu.
V neposlední řadě by mělo být varováním, je-li jakýkoli projev kritiky umlčen jako projev cizího agenta — ať už ruského, či jiného.
6 Deník Referendum [A] (9 z 10) - čt 29. září 2022 10:02 CEST (před 2 dny a 18 hodinami), Eva Jašková
Moje zatím poslední pracovní cesta do Arménie se nesla v duchu příjemných setkání s akčními skupinami, které vznikly ve čtyřech regionech díky práci našich místních spolupracovníků a spolupracovnic. Navštívili jsme vesnice Halidzor a Tatev, kde se skupina místní mládeže snaží spolu se starostkou zajistit kontejnery u oblíbeného vyhlídkového místa, aby se v okolí nehromadily odpadky.
Domů jsem odjížděla nočním vlakem z hlavního města Arménie vzhůru přes hory do Gruzie. Cítila jsem radost ze spolupráce a klid. Mohla jsem ale tušit, že se jedná jen o ticho před bouří, která v tomto neklidném regionu brzy na to vypukla.
Zase válka?
V noci ze 13. na 14. září zaútočila ázerbájdžánská vojska na území mezinárodně uznané Arménie. To je i přes nepříliš pečlivě dodržované příměří nevídané. Goris, Tatev, Jermuk — místa, kde jsme se setkávali se spolupracovnicemi a spolupracovníky, se stala cílem bombardování.
K porušování křehkého příměří mezi Arménií a Ázerbájdžánem dochází kontinuálně už třicet let, naposledy v srpnu tohoto roku. Nyní ale vypukly ty nejhorší boje od příměří vyhlášeného po druhé karabašské válce v roce 2020 a výsledkem byla více než stovka mrtvých.
Ráno 14. září se snažíme dovolat našemu partnerovi v Gorisu, ale nedá se s ním spojit. Ozývá se až po několika hodinách. Je v pořádku, jen neměl signál. Celou noc strávil ve sklepě. Rychle kontaktujeme také dva české kolegy, kteří se chystali vyrazit z Jerevanu do Tbilisi.
Obvyklá spojnice mezi těmito městy totiž vede po hranici mezi zeměmi, kam podle místních i v klidnějších dobách doletí tu a tam nějaká střela. Několikrát mi při průjezdu tímto úsekem spolucestující řekli: „Zavři oči, pojedeme rychle, tady se střílí.“ Kolegové naštěstí řidiče svého autobusu přemlouvat nemuseli, z bezpečnostních důvodů se sám vydal na cestu vnitrozemím.
Jádro současného sporu leží v takzvaném Zangezurském koridoru. Ázerbájdžán se jím snaží propojit své území s exklávou Nachičevan a potažmo Tureckem. Požaduje neomezený přístup po celé hranici Arménie s Íránem. Arménský premiér Pašinjan se takovému odstřižení země od své nejjižnější provincie snaží zabránit, Ázerbájdžánu nabízí otevření cesty propojující ázerbájdžánské hlavní město Baku s nachičevanskou exklávou a zřízení tří nových hraničních přechodů mezi zeměmi.
Ázerbájdžánské vládě se ale takový návrh nezamlouvá a trvá na svém. Tamní ministr zahraničních věcí dokonce opravňuje vojenské útoky obviňováním Arménie z nastavování nových podmínek a narušování procesu otevírání transportních cest. V mírové dohodě z roku 2020 přitom stojí, že Arménie bezpečné spojení mezi Nachičevanem a zbytkem Ázerbájdžánu zajistí skrze své území.
Osud Arménie
Od začátku ruské agrese na Ukrajině jsme napjatě sledovali nejen, jak se mají naši partneři na jihu Ukrajiny, ale také jaký vliv bude invaze mít na další regiony. Brzy bylo jasné, že pokud Rusko odvolá své vojáky z mírové mise v Náhorním Karabachu, Ázerbájdžán využije příležitosti.
Překvapivé ale je, že se Ázerbájdžán do útoku pustil až nyní a navíc nikoli přímo na územích, o která usiluje. Lze tedy usuzovat, že jde zejména o demonstraci síly a rozhořčení nad vyjednáváním, které nepokračuje způsobem, jaký by si prezident Alijev představoval.
V reakci na ázerbájdžánské útoky požádal arménský premiér Pašinjan o pomoc šest zemí bývalého Sovětského svazu, spojených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Nedostalo se mu ale žádné podpory. Aliance, která měla v těchto oblastech zajišťovat bezpečí, se ukázala jako bezzubá a neschopná jakékoliv intervence. Rusko — jako její nejvýznamnější aktér — se zmohlo jen na ostudnou výzvu prezidenta Putina k dodržování příměří.
Do hry však výrazně vstoupil Írán, který se nechal slyšet, že nedopustí změny na svém hraničním území s Arménií, kde se nachází region Íránský Ázerbájdžán. Vzhledem k zachování vlastní integrity není totiž v íránském zájmu, aby se spojovala území azersky mluvících obyvatel do větších celků. Sám by se tak vystavoval riziku ztráty vlastního území. Vstup této jaderné velmoci do sporu dvou kavkazských republik se zdá být v tuto chvíli jednou z mála jistot, které mohou Arménii proti Ázerbájdžánu pomoci uchránit.
Turecko naopak údajnou „arménskou agresi“ — probíhající na jejím vlastním území — jasně odsoudilo a vyjádřilo připravenost pomoci Ázerbájdžánu. Vzhledem ke klesající popularitě tureckého prezidenta Erdoğana je to vcelku logický krok. Konflikt by se mu před prezidentskými volbami hodil jako kouřová clona skrývající ekonomické problémy padající turecké liry.
V současnosti napjatá situace v regionu stagnuje. Boje neprobíhají, vyjednávání však nepřináší žádné výsledky. Hrozba, že střely mohou příště doletět až do Jerevanu, šíří zemí paniku: moje kamarádka se se mnou loučí se slovy, že až se příště vrátím, Arménie už možná nebude.
Je vůbec možné najít řešení tam, kde se už třicet let rozdmýchává nenávist? Podnítí současná situaci Arménii zaměřit svůj pohled více na západ a následovat cestu Gruzie? Jasně se totiž ukazuje, že Rusko ani přes společné úmluvy a vojenskou přítomnost mír a stabilitu v regionu zajistit nedokáže.
6 Deník Referendum [A] (10 z 10) - st 28. září 2022 20:21 CEST (před 3 dny a 8 hodinami), Kristýna Kousalíková
Pražská korporátní konference Green Deal Summit pořádaná Hospodářskými novinami — s řadou problematických sponzorů — si oficiálně kladla za cíl ukázat, že ruská agrese na Ukrajině činí Green Deal ještě potřebnějším, než byl před ní. Protesty proti nepřijatelným partnerům konference pozornost přesměrovaly k tématu lakování černočerného byznysu nazeleno — tak řečenému greenwashingu. Právě nebezpečný greenwashing, vzorově praktikovaný ropnou společností Shell totiž Green Deal a celou ekonomicko-energetickou transformaci existenčně ohrožuje.
Co je tedy špatného na tom, že velké společnosti, které nesou na současné energetické a klimatické krizi zásadní podíl, nyní aktivně projevují zájem o přechod k nízkouhlíkové ekonomice? Mohlo by se přece zdát, že ač je jejich moc vystavěna na obrovských finančních prostředcích, část z nich — pod tlakem evropské legislativy, spotřebitelů a přelomových soudního rozhodnutí — skutečně dnes chtějí nasměrovat kýženým směrem.
Kámen úrazu leží v tom, že jejich zájem o záchranu klimatu a spravedlivou transformaci energetiky je pouze předstíraný, a to prostě proto, že u podobných korporací vždy na prvním místě leží zájem o vlastní profit. Tak například korporace Shell již bezmála půlstoletí ví o devastujícím vlivu své hlavní činnosti, jíž je těžba fosilních paliv, na klima a jaké důsledky má pro vyhlídky civilizace, přitom svá zjištění tutlala, aby mohla nadále pokračovat ve svém obchodním modelu. Ba co víc — korporace Shell vědomě manipulovala veřejné mínění produkcí falešných vědeckých zpráv popírajících, že se klima mění a jakým zásadním způsobem k tomu přispívají fosilní paliva.
Častá námitka zní, že stejně tak jako v případě onemocnění rakovinou plic nelze celou vinu připsat na vrub tabákovým společnostem, ani klimatická krize není čistě vinou ropných společností. Argumentuje se, že odpovědnost přece nesou i spotřebitelé, kteří si dané produkty žádají — a korporace pouze reagují na jejich poptávku.
Pokud bychom prý nechtěli jezdit auty, kupovat bezhlavě spoustu produktů, které obsahují ropné deriváty, nespotřebovávali tolik plastů a jednoduše nespotřebovávali tolik, korporace by neměly pro koho ropu těžit. Zkušenosti tomu ale odporují. Fosilní korporace dělaly a nadále dělají vše pro to, aby objem těžby fosilních paliv zůstal co největší a po co nejdelší dobu, na vytváření poptávky se samy intenzivně podílejí — například lobbingem či reklamou.
Proto — v obavě z ohrožení svých zisků — vyslaly do světa cinknuté vědecké zprávy a chlácholily tak společnost, že není potřeba nic měnit. V krajních případech se dokonce neostýchaly použít násilí a zabít své oponenty tak jako Shell pokryl justiční vraždu aktivistů v Nigérii nebo si Chevron najal privátní eskadry smrti v třetím světě.
Zkušenost je zkrátka taková, že fosilní korporace se neštítily udělat cokoliv, aby ochránily své zisky, které jim zajišťují silné mocenské postavení, z nějž mohou vše výše zmíněné provádět a nenést za to žádné důsledky ani odpovědnost. Jejich finanční moc je tak obrovská, že si vždy našly způsob, jak si podvolit politiky i v nejmocnějších zemích světa.
Pro skupiny upozorňující na jejich nezpochybnitelné zločiny proti přírodě je to úplně nerovný boj. A nezmění se na tom nic, pokud instituce jako Hospodářské noviny budou korporacím nadále pomáhat s kamufláží jejich skutečné povahy.
Dokud se totiž instituce jako Shell veřejně nepřihlásí k odpovědnosti za současný stav, neomluví se za svůj podíl na všech zmařených snahách o celospolečenské uznání závažnosti klimatické krize a nebudou akceptovat závazná opatření, která v jejich podnikání nadřadí veřejné zájmy nad jejich profit, nelze všechny jejich kroky vnímat jinak než jako cynický greenwashing.
Pokud chtějí být korporace jako Shell skutečně vnímány jako instituce, která to „myslí“ s podílem na tvorbě ekologicky udržitelné a sociálně spravedlivé budoucnosti vážně, musí také fakticky, nejen naoko, zahájit konec své fosilní éry, a vše podložit reálnými činy — pod transparentní veřejnou kontrolou. Teprve potom, bude možné vůbec přistoupit na to, že společnost Shell a jí podobné mohou mít své místo na akcích, které se věnují ochraně klimatu.
Se svojí pozicí a kapitálem přitom mají možnosti jako nikdo jiný. Bylo by zadostiučiněním využít takto koncentrovanou moc správným směrem, to jest do sociálně-ekologických transformačních projektů. K tomu ostatně směřuje přelomový rozsudek haagského soudu, který je možné číst jako vítězství aktivistů nad Shellem. Podobné aspirace měl jistě i tichý protest během pražské konference a demonstrace proti greenwashingu svolaná zástupci ekologických organizací.
Nebyl to protest proti Green Dealu, jako tomu bylo v případě krajní pravice v čele s SPD. Byl to protest proti greenwashingu a zneužívání privilegovaného postavení velkých firem k získávání financí určených na transformaci, jež by měly v prvé řadě plynout drobným a skutečně potřebným projektům a institucím.
Vždyť i tím, že by jakékoli prostředky v rámci Green Dealu měly plynout na účty už tak absurdně bohatých korporací, eroduje vize sociálně citlivé transformace. Tou se Zelená dohoda od počátku zaklínala — a právě sociální ohleduplnost, nikoli přízeň korporací, je pro úspěch Green Dealu zásadní.
8 E15 [B+] (1 z 45) - so 1. října 2022 20:00 CEST (před 8 hodinami a 26 minutami)
Země Evropské unie po jednání velvyslanců pomalu míří k dohodě o novém balíku protiruských sankcí, jehož součástí mají být i kroky umožňující omezení cen ruské ropy. Unijní státy se však zatím neshodly na tom, zda a za jakých podmínek budou ochotny cenový strop zavést a jednotný postoj zatím nemají ani k dalším aspektům chystané sady postihů. Podle jednoho z diplomatů mají na sankční seznam přibýt zhruba tři desítky ruských činitelů či firem.
Celou situaci sleduje deník E15 i v online přenosu níže.
8 E15 [B+] (2 z 45) - so 1. října 2022 19:30 CEST (před 8 hodinami a 56 minutami)
Přes dvacet let vyvíjel elektronické obranné systémy pro izraelské námořnictvo. Teď přichází na trh s unikátním zařízením, které obohatí domácí zábavu či online nákupy o vůně. Šéf startupu iRomaScents Avner Gal přesto upozorňuje, že technologie mají své limity. „Nevěřím, že budeme někdy masově používat autonomní vozidla,“ říká v rozhovoru pro deník E15. Gal bude hostem veletrhu Týden inovací ČR 2022, který se koná 10. října v Praze.
8 E15 [B+] (3 z 45) - so 1. října 2022 19:00 CEST (před 9 hodinami a 26 minutami)
V Česku skončily komunální volby a volby do Senátu. Občané ve 24 volebních obvodech v pátek a v sobotu znova vyrazili do volebních místností, aby si zvolili svého senátora. Ve třech obvodech byl senátor zvolen již v prvním kole. Podle politologů uspěly ve druhém kole senátních voleb strany vládní koalice, hnutí ANO naopak prohrálo. Miloš Vystrčil (ODS) zřejmě setrvá v čele horní komory. Sledujte online reportáž, kde najdete výsledky 2. kola senátních voleb.
8 E15 [B+] (4 z 45) - so 1. října 2022 18:45 CEST (před 9 hodinami a 41 minutami)
Vládní koalice Spolu oznámí svůj postup ve výběru prezidentského kandidáta v úterý 4. října. Na dnešní tiskové konferenci v Brně k výsledkům druhého kola senátních voleb to řekl premiér a předseda ODS Petr Fiala. Dříve hovořil o tom, že informace k prezidentské volbě zveřejní do konce září. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš zopakoval, že jeho hnutí se k prezidentskému kandidátovi vyjádří 27. října.
8 E15 [B+] (5 z 45) - so 1. října 2022 18:15 CEST (před 10 hodinami a 11 minutami)
Druhé kolo senátních voleb je úspěchem stran vládní koalice a porážkou pro hnutí ANO. Výsledky ale ovlivnila tradičně nízká volební účast, shodli se politologové, které oslovila ČTK. Významný je podle nich zejména volební výsledek v Jihlavě, kde byl znovu zvolen Miloš Vystrčil (ODS), který porazil kandidátku ANO Janu Nagyovou. Šlo zřejmě o nejsledovanější duel. Nagyová je obžalovaná spolu s předsedou ANO Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo.
8 E15 [B+] (6 z 45) - so 1. října 2022 17:30 CEST (před 10 hodinami a 56 minutami)
Vládní strany ovládly druhé kolo senátních voleb a udrží si většinu v horní komoře. Občanští demokraté, lidovci a TOP 09 – na řadě míst sdružených v koalici Spolu – si dohromady připsali dvacet vítězství. V ostře sledovaném souboji přemohl dosavadní šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) svoji soupeřku Janu Nagyovou (ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Starostové a nezávislí naopak pohořeli, z šesti obhajovaných obvodů uspěli jen v jednom. Opět se také potvrdilo, že hnutí ANO se nedaří prolomit prokletí druhého kola, ze sedmnácti soubojů uspělo jen ve třech. Volební účast dosáhla 19,44 procent.
8 E15 [B+] (7 z 45) - so 1. října 2022 16:20 CEST (před 12 hodinami a 6 minutami)
Slovensko v souvislosti s nelegální migrací nasadilo hlídky na čtyři vybrané hraniční přechody s Maďarskem a posiluje společné policejní hlídky, které pracují v Maďarsku v příhraničí se Slovenskem. V sobotu o tom informovala mluvčí ministerstva vnitra Zuzana Eliášová. Kvůli náporu migrantů kontroly na hraničních přechodech se Slovenskem zavedly ve čtvrtek Česko a Rakousko.
8 E15 [B+] (8 z 45) - so 1. října 2022 14:00 CEST (před 14 hodinami a 26 minutami)
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Celou situaci ohledně drahých energií sledujeme online níže.
8 E15 [B+] (9 z 45) - so 1. října 2022 13:35 CEST (před 14 hodinami a 51 minutami)
Šéf technologické společnosti Tesla Elon Musk představil v rámci akce „AI Day“ (Den umělé inteligence) humanoidního robota Optima. Ten má podle excentrického miliardáře zastat nudnou lidskou práci a být zbraní proti chudobě. Musk uvedl, že Tesla by robotů mohla v budoucnu vyrábět miliony. Stroj má být levnější než nový automobil
8 E15 [B+] (10 z 45) - so 1. října 2022 12:30 CEST (před 15 hodinami a 56 minutami)
Ruská hlídka násilím zadržela generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova na cestě z okupovaného závodu a se zavázanýma očima jej odvezla na neznámé místo. V sobotu to na svém webu uvedl list Ukrajinska pravda. Odvolává se na šéfa ukrajinské společnosti Enerhoatom Petra Kotina.
8 E15 [B+] (11 z 45) - so 1. října 2022 10:00 CEST (před 18 hodinami a 26 minutami)
I přes letošní propady na světových akciových i dluhopisových trzích tuzemští investoři v masivnějších objemech nevyprodávají své investice v podílových fondech, říká v rozhovoru pro deník E15 ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani. V rozhovoru se rovněž vyjádřila k plánům vlády ohledně mimořádného zdanění některých velkých firem a také k oživenému plánu na zavedení daňově zvýhodněného investičního penzijního účtu. Ten by mohl být pro část investorů alternativou ke stávajícím penzijním fondům.
8 E15 [B+] (12 z 45) - so 1. října 2022 07:30 CEST (před 20 hodinami a 56 minutami)
Využít celý čtyřicetimilionový limit na prezidentskou kampaň v tuto chvíli plánují pouze dva kandidáti - generál Petr Pavel a bývalá rektorka Danuše Nerudová. Další potvrzení kandidáti počítají s výdaji ve výši jednotek milionů korun. Podnikatel Karel Janeček chce peníze na kampaň uvolňovat podle vývoje situace.
8 E15 [B+] (13 z 45) - so 1. října 2022 06:00 CEST (před 22 hodinami a 26 minutami)
Po každé demonstraci na Václavském náměstí se nejen v médiích rozpoutají debaty, zda bychom měli s demonstrujícími jednat, brát je vážně a zda představují někoho, kdo nabízí řešení. Tato debata není vůbec nová, odehrává se prakticky pokaždé, když se dějiny lámou. Špatná zpráva je, že ne vždy vše směřuje k lepšímu. Dobrá zpráva je, že takových situací má lidstvo za sebou tolik, že má dostatek pramenů, aby se jednou provždy poučilo.
8 E15 [B+] (14 z 45) - so 1. října 2022 05:30 CEST (před 22 hodinami a 56 minutami)
Na tuzemský trh vstupuje švédská Klarna, největší evropská fintech společnost. Ve známost vešla především díky službě „kup nyní, zaplať později“, kterou poskytuje obchodníkům i koncovým zákazníkům. Co to je Klarna? Kde s ní nakupovat a platit? Jaké jsou výhody i nevýhody systému a jaké partnery má Klarna v Česku?
8 E15 [B+] (15 z 45) - so 1. října 2022 05:00 CEST (před 23 hodinami a 26 minutami)
Nervy nadranc. Psychika burziánů je nejslabší od jara, hrozí tržní zkraty, Tvrdá evropská kryptoregulace se blíží. Češi našli veksláckou cestu, jak se jí vyhnout, Porsche zachránilo pověst burzovních noviců. Vše ostatní je v Evropě neprodejné
Odemykáme pro vás tři úspěšné články z minulého týdne a vybíráme to nejlepší z prémiového obsahu. Pokud chcete číst další zamčené články a mít okamžitý přístup k exkluzivním zprávám, analýzám a k důležitým informacím ze světa byznysu a politiky, podívejte se na naši nabídku předplatného. Nově si můžete předplatit veškerý prémiový obsah E15 a k tomu další tituly CNC.
8 E15 [B+] (16 z 45) - pá 30. září 2022 18:31 CEST (před 1 dnem a 9 hodinami)
Čínský úřad pro civilní letectví (CAAC) certifikoval čínské tryskové dopravní letadlo C919. S odvoláním na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. První dodávky stroje se očekávají do konce roku. Čína se zaměřuje na technologický průlom, aby urychlila svůj rozvoj jako výrobní velmoc, reagoval na certifikaci stroje čínský prezident Si Ťin-pching.
8 E15 [B+] (17 z 45) - pá 30. září 2022 18:00 CEST (před 1 dnem a 10 hodinami)
Kvůli drahým energiím překopou vysoké školy režim, na který byli doposud akademici zvyklí. Spotřebovat stejně plynu a elektřiny jako dosud si nemohou dovolit. „Při současných cenách energií nebude možné bez adekvátního navýšení rozpočtu zajistit provoz školy v rozsahu, jaký byl před nárůstem cen energií,“ říká mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze Věra Koukalová. Ekonomové Univerzity Karlovy spočítali, že půlrok provozu školu vyjde až o 210 milionů korun dráž než v minulém školním roce. Krajním řešením pro vysoké školy může být přechod na distanční výuku, tomu však chtějí předejít. Že jde do tuhého, poznají studenti také na vyšším kolejném.
8 E15 [B+] (18 z 45) - pá 30. září 2022 17:40 CEST (před 1 dnem a 10 hodinami)
Uvolněná politika centrálních bank přispěla k výraznému nadhodnocení předních amerických indexů. Část investorů se proto raději rozhodla vyhledávat příležitosti na tuzemském parketu. Aktuální vývoj indexu PX nabízí automaticky aktualizovaná infografika. Každý obchodní den po jeho skončení shrnuje roboticky generovaná zpráva.
8 E15 [B+] (19 z 45) - pá 30. září 2022 17:34 CEST (před 1 dnem a 10 hodinami)
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská oblast a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
8 E15 [B+] (20 z 45) - pá 30. září 2022 17:16 CEST (před 1 dnem a 11 hodinami)
Spojené státy uvalily sankce na více než 1000 ruských firem a osob v reakci na dnešní ruskou anexi ukrajinských oblastí. Na sankčním seznamu jsou i vysoce postavení představitelé státních institucí, informovala agentura AP.
8 E15 [B+] (21 z 45) - pá 30. září 2022 16:49 CEST (před 1 dnem a 11 hodinami)
Děsivý hurikán se pohybuje na území Spojených států amerických už třetím dnem. Má na svědomí rozsáhlé škody a ničivé záplavy, které floridský guvernér označil za největší záplavy za posledních 500 let. Americký stát Florida tak zažívá tvrdou zkoušku. Jak vznikl hurikán Ian? Podívejte se na mapu zasažené oblasti. Jak vypadá odhadovaná trasa hurikánu? Jaký je zatím počet obětí?
8 E15 [B+] (22 z 45) - pá 30. září 2022 16:00 CEST (před 1 dnem a 12 hodinami)
Z války na Ukrajině, která začala ve čtvrtek 24. února, se stává vleklý konflikt. Bojuje se především na jihu a východě Ukrajiny. Rusko vyhlásilo částečnou mobilizaci a anexi čtyř oblastí - Donbasu, Luhansku, Záporoží a Chersonu. Aktuálně probíhá protiofenziva ukrajinské armády na jihu a východě země.
8 E15 [B+] (23 z 45) - pá 30. září 2022 15:47 CEST (před 1 dnem a 12 hodinami)
České elektronické obchody přestávají zveřejňovat slevy na své zboží. Před Black Friday a vánoční sezonou, která rozhoduje o úspěchu e-shopů, je to klíčová zpráva. Ke změnám sáhly třeba Alza miliardáře Aleše Zavorala, Datart ze zlínské skupiny HP Tronic kolem podnikatelů Danuše Hradilové a Daniela Večeři nebo Mironet Roberta Novotného. Důvodem je zákon, který by měl od příštího roku omezit akce elektronických obchodů s bombastickými slevami.
8 E15 [B+] (24 z 45) - pá 30. září 2022 15:38 CEST (před 1 dnem a 12 hodinami)
Plynovod Nord Stream zřejmě poškodily výbuchy, které se svou silou rovnaly explozi několika stovek kilogramů trhavin. Stojí to v dopise zaslaném Dánskem a Švédskem Radě bezpečnosti OSN, píší dnes dánská média. Podle švédského ministra energetiky Khashayara Farmanbara je téměř vyloučené, že za výbuchy stojí někdo jiný než státní entita.
8 E15 [B+] (25 z 45) - pá 30. září 2022 15:25 CEST (před 1 dnem a 13 hodinami)
Po deseti letech růstu se Meta, společnost dříve známá jako Facebook, chystá na snížení rozpočtu. Podle agentury Bloomberg to oznámil generální ředitel Mark Zuckerberg ve čtvrtek na interní poradě s kolegy. Vedení má prý v plánu zmrazení náboru nových zaměstnanců, restrukturalizaci některých pracovních týmů a také možné propouštění.
8 E15 [B+] (26 z 45) - pá 30. září 2022 14:47 CEST (před 1 dnem a 13 hodinami)
Investiční skupina DRFG se kromě nemovitostí a telekomunikací věnuje i finančním službám. V první polovině roku úspěšně investovala do fintech startupu Investown a poohlíží se po dalších příležitostech. Do jejího portfolia spadá i finančně poradenská platforma Chytrý Honza, která loni zažila rekordní rok v oblasti zprostředkování hypoték. Teď se s ohledem na vývoj situace zaměřuje především na segment investic a pojištění, oblast hypoték ale neopouští. „Vysoké sazby tu budou maximálně rok nebo dva, potom se začnou nějakým způsobem normalizovat. Pokud se na to díváte dlouhodobou optikou a řešíte osobní bytové potřeby, čerpání úvěru dává smysl. V případě investičních hypoték jsou ovšem aktuální sazby na pováženou,“ říká Jan Bartušek, který ve skupině DRFG vede divizi finančních služeb.
8 E15 [B+] (27 z 45) - pá 30. září 2022 14:37 CEST (před 1 dnem a 13 hodinami)
V Kremlu s více než čtvrthodinovým zpožděním oproti avizovanému začátku začal ceremoniál, při kterém má ruský prezident Vladimir Putin podepsat smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
8 E15 [B+] (28 z 45) - pá 30. září 2022 12:30 CEST (před 1 dnem a 15 hodinami)
V Evropě je po měsících energetické krize konečně jasno, jak se budou mírnit vysoké ceny elektřiny. Na pátečním mimořádném jednání se unijní ministři energetiky shodli na třech opatřeních. Jde o zastropování cen pro neplynové zdroje elektřiny, zdanění mimořádných zisků producentů fosilních paliv a povinné úspory ve spotřebě.
8 E15 [B+] (29 z 45) - pá 30. září 2022 11:38 CEST (před 1 dnem a 16 hodinami)
Dluhy českých domácností u bank v srpnu stouply meziměsíčně o 8,5 miliardy na téměř 2,12 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 39,3 miliardy na 1,3 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci srpna vyšší zhruba o 142 miliard korun a dluhy firem vyšší o více než 131,5 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
8 E15 [B+] (30 z 45) - pá 30. září 2022 10:23 CEST (před 1 dnem a 18 hodinami)
Kapitál pro další rozvoj včetně mezinárodní expanze chce od burzovních investorů získat liberecká firma Hardwario, která podniká v oblasti průmyslového internetu věcí. Pro ten účel vydává nové akcie, jejichž prodej může vynést až téměř 72 milionů korun. Prospekt cenných papírů již schválila Česká národní banka, přičemž primární veřejná nabídka bude probíhat od 4. do 18. října.
8 E15 [B+] (31 z 45) - pá 30. září 2022 09:00 CEST (před 1 dnem a 19 hodinami)
Senátní volby se konají každé dva roky, ale jen v jedné třetině volebních obvodů. To znamená, že každý volič hlasuje v senátních volbách pouze jednou za šest let. Letošní volby do Senátu proběhly 23. a 24. září 2022 společně s komunálními volbami. Druhé kolo probíhá v pátek 30. září a v sobotu 1. října.
8 E15 [B+] (32 z 45) - pá 30. září 2022 09:00 CEST (před 1 dnem a 19 hodinami)
Dobré ráno! Je 273. den roku, svátek má Jeroným, před 140 lety zahájila činnost první vodní elektrárna na světě. Byla zprovozněna na řece Fox v americkém státě Wisconsin.
Přečtěte si nejdůležitější zahraniční zprávy dne.
8 E15 [B+] (33 z 45) - pá 30. září 2022 07:30 CEST (před 1 dnem a 20 hodinami)
Čokoládoví zajíčci od společnosti Lindt & Sprüngli si zaslouží ochranu před napodobeninami. Podle agentury Reuters o tom ve čtvrtek rozhodl švýcarský nejvyšší soud, který zároveň nařídil německému maloobchodnímu řetězci Lidl, aby ve Švýcarsku přestal prodávat podobný výrobek a zničil jeho stávající zásoby.
8 E15 [B+] (34 z 45) - pá 30. září 2022 06:00 CEST (před 1 dnem a 22 hodinami)
Napojení české plynárenské soustavy na polskou síť by se po letech čekání mohlo stát realitou. Obě země dnes společně zašlou žádost Evropské komisi, aby zvažovanou výstavbu plynovodu zařadila na seznam evropských projektů společného zájmu a podílela se na financování. Informaci potvrdil deníku E15 ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s tím, že výstavba plynovodu je pravděpodobná i v případě, že projekt finanční podporu nezíská.
8 E15 [B+] (35 z 45) - pá 30. září 2022 05:30 CEST (před 1 dnem a 22 hodinami)
Ve finančním světě platí, že racionální aktéři mění své názory, změní-li se fakta. V posledních měsících se ve vyspělých zemích ukazuje, že inflace zůstává v ekonomice hluboce zakořeněna. S cílem obnovit cenovou stabilitu tak západní centrální bankéři začali utahovat politiku agresivněji, než sami původně předpokládali. Kdo však doufal, že i ČNB začne reflektovat jestřábí vnější prostředí a přijde s konstruktivní odpovědí na vážnou inflační hrozbu, bude zklamán.
8 E15 [B+] (36 z 45) - pá 30. září 2022 05:00 CEST (před 1 dnem a 23 hodinami)
Nedostatek dílů opět významně omezuje výrobu automobilek. Potíže hlásí nejen třeba tuzemské závody Škody Auto, ale také další výrobci v Evropě, Asii i ve Spojených státech. Scházejí kupříkladu polovodiče či bateriové komponenty. Navíc jsou stále dražší místa na plavidlech, která přepravují vozy mezi kontinenty. Zdevastované dodavatelské řetězce představují vážné riziko hlavně na evropských trzích, kde automobilky čelí kombinaci bolestného poklesu prodejů a prudkého růstu cen energií.
8 E15 [B+] (37 z 45) - pá 30. září 2022 00:00 CEST (před 2 dny a 4 hodinami)
I když to tak na první pohled nevypadá, dálniční známky v České republice procházejí pomalými evolučními změnami. Velkou věcí byl přechod od papírových vinět k elektronické verzi před dvěma lety. Další změny se připravují. Díky nařízení Evropské unie se brzy dočkají i ti, kdo dálnici využívají jen velmi zřídka.
8 E15 [B+] (38 z 45) - čt 29. září 2022 20:10 CEST (před 2 dny a 8 hodinami)
Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,94 bilionu korun). V mimořádném prohlášení to dnes oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.
8 E15 [B+] (39 z 45) - čt 29. září 2022 19:30 CEST (před 2 dny a 8 hodinami)
Amazon v roce 2009 představil velkou čtečku Kindle DX s 9,7" displejem, který se konečně hodil i pro plnohodnotné zobrazení A4 dokumentů v PDF. O rok později na něj navázal vylepšeným modelem DX Graphite. Jenže další nástupce už nepřišel, v roce 2013 přestal prodávat i stávající modely a na dlouhé roky se zaměřil jen na malé 6" čtečky.
8 E15 [B+] (40 z 45) - čt 29. září 2022 18:30 CEST (před 2 dny a 9 hodinami)
Letošní září se je ve znamení voleb. Kromě zastupitelů obcí, měst a městských obvodů se bude po dvou letech volit také třetina senátorů. V letošních volbách se rozhodne nejen o složení, ale i o samotném vedení Senátu, protože mandát skončí stávajícímu předsedovi Miloši Vystrčilovi.
8 E15 [B+] (41 z 45) - čt 29. září 2022 18:30 CEST (před 2 dny a 9 hodinami)
Obdobně jako ve světě automobilů jede Porsche proti konfekci i na kapitálovém trhu. Jeho zářijový vstup na burzu je naprosté unikum, většina firem se totiž letos v Evropě burze vyhýbá. Od ledna do konce září nabralo bezmála devět desítek firem na Starém kontinentu necelých 17,5 miliardy dolarů kapitálu. Na parket tak pro peníze letos zamířilo takřka šestkrát méně firem než loni a od investorů získali čtyřikrát méně peněz. Statistiky přitom zásadně proměnila právě německá automobilová legenda, která se letos v Evropě postarala o více než polovinu balíku nového kapitálu.
8 E15 [B+] (42 z 45) - čt 29. září 2022 17:20 CEST (před 2 dny a 11 hodinami)
Už v pátek budou ministři Evropské unie na popud předsednického Česka projednávat na své mimořádné schůzce v Bruselu dramatické zdražování energií. K zastropování ceny plynu, k němuž tento týden vyzvalo 15 z 27 států evropského bloku, podle expertů zatím nejspíš nedojde. Očekává se však odsouhlasení jiných návrhů, jako je například zdanění nadměrných zisků těžařských a rafinérských firem.
8 E15 [B+] (43 z 45) - čt 29. září 2022 16:50 CEST (před 2 dny a 11 hodinami)
Exportérům má s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál by měl ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Na záruky má být vyčleněno až zhruba 6,25 miliardy korun. Sněmovna to dnes na žádost vlády schválila zrychleně, aby záruky mohly být poskytnuty co nejrychleji, řekl poslancům vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
8 E15 [B+] (44 z 45) - čt 29. září 2022 16:15 CEST (před 2 dny a 12 hodinami)
Stejně jako na srpnovém zasedání i dnes se bankovní rada České národní banky rozhodla neměnit úrokové sazby. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, která je základní m nástrojem měnové politiky ČNB, tak zůstala na sedmi procentech.
8 E15 [B+] (45 z 45) - čt 29. září 2022 15:45 CEST (před 2 dny a 12 hodinami)
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová podle dnešní svědecké výpovědi podnikatele Jana Bareše věděli, že nemají nárok na dotaci od státu na stavbu areálu Čapí hnízdo. Někdejší předseda vlády mu podle jeho slov prý řekl, že to Nagyová „zařídí“. Muž, který na projektu působil jako technický zástupce investora, to dnes uvedl u hlavního líčení v případu, ve kterém Babiš s Nagyovou čelí obžalobě z dotačního podvodu.
17 Hlídač státu (1 z 40) - pá 30. září 2022 15:24 CEST (před 1 dnem a 13 hodinami), Lenka Stryalová
Peníze od lidí a firem V současné době lze vidět už téměř většinu kompletních výročních zpráv politických stran a hnutí za rok 2021 na webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Tam by měly být nejpozději do konce letošního roku zveřejněné všechny zprávy. U nás na Hlídači už si ale můžete […]
Článek Jak si „vydělávají“ politické strany? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (2 z 40) - ne 18. září 2022 12:20 CEST (před 13 dny a 16 hodinami), Michal Bláha
Město Praha vlastní 13 firem, které mají dozorčí radu. Dozorčí rada obvykle slouží jako kontrolní orgán, kterým majitel – Magistrát Hlavního města Prahy – realizuje svá vlastnická práva. Do dozorčích rad jsou členové voleni radou Hlavního města Prahy, a jedná se buď o nominanty politických stran v zastupitelstvu/radě města nebo o výherce výběrových řízení. Odměna […]
Článek Jak pracují dozorčí rady pražských městských firem? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (3 z 40) - st 13. července 2022 15:44 CEST (před 2 měsíci a 19 dny), Redakce Hlídače státu
K-Index zanalyzoval hospodaření státu za minulý rok Analytický nástroj K-Index z naší dílny analyzoval za rok 2021 přes 800 tisíc smluv v celkové hodnotě více než 3 000 miliard Kč, které státní úřady organizace a instituce uzavřely se soukromými subjekty. Nyní jsou k dispozici výsledky více jak 1000 největších státních úřadů za minulý rok. […]
Článek K-Index: České úřady zabodovaly se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (4 z 40) - po 20. června 2022 08:20 CEST (před 3 měsíci a 12 dny), Redakce Hlídače státu
Praha, 15. 6. 2022 – Unikátní analýza poskytuje detailní přehled obvyklých cen za práci, služby i produkty na českém trhu v různých oblastech. Zpracovány jsou ceny v oboru IT ze všech smluv se státní správou za roky 2020 a 2021. Díky využití AI, machine learning technologií, pokročilému zpracování obsahu a důsledné osobní kontroly každého údaje, […]
Článek Cenové analýzy Hlídače státu: unikátní nástroj pro stát i dodavatele se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (5 z 40) - st 25. května 2022 20:52 CEST (před 4 měsíci a 7 dny), Redakce Hlídače státu
Od roku 2016 začal díky trpělivé práci Kristýny Bašné, Ph.D. a JUDr. Pavla Musila, Ph.D. působit projekt Platy úředníků. Ten si vytyčil jednoduchý cíl – informovat veřejnost o tom, jak jsou odměňovány osoby v řídících funkcích státu. Důvod pro to je zřejmý – v demokratických zemích je zcela běžné zveřejňovat platy a odměny vrcholných činitelů […]
Článek Platy k nezaplacení: na kolik si přišli za minulý rok nejvyšší státní úředníci? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (6 z 40) - st 25. května 2022 13:37 CEST (před 4 měsíci a 7 dny), Redakce Hlídače státu
🇺🇦 Hlídáme i pomoc Ukrajině Jsme šťastní, že vznikla platforma Stojíme za Ukrajinou, na kterém jsme se mohli podílet. Pokud chcete pomoci a ztrácíte se v možnostech, vše najdete na portálu 🙏🏻 Kam ty peníze pořád mizí…? :O 250 piv, které zaplatíte, ale nevypijete. Vychlazená velká tanková Plzeň za 60 korun a vy ji prostě rovnou vylijete. […]
Článek CO BY VÁM NEMĚLO UTÉCT… se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (7 z 40) - st 23. března 2022 13:44 CET (před 6 měsíci a 9 dny), Petr Suchý
Na Hlídači státu jsme nově začali zpracovávat dotace z registru dotací IS ReD, což je nový informační systém, který nahrazuje bývalý CEDR (Centrální Evidence Dotací z Rozpočtu). Něco o systému ReD (dříve CEDR) CEDR je databází údajů o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších podobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv […]
Článek Dotace na Hlídači státu se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (8 z 40) - po 31. ledna 2022 11:04 CET (před 8 měsíci), Redakce Hlídače státu
Jak být úspěšným českým influencerem? Stačí, když si vezmete 1,93 milionu korun ze státních peněz. A za takovou částku můžete dosáhnout “až” na 20 tisíc sledujících. Nebudeme komentovat, zda se to vyplatilo, jestli je to morálně správné či se utracené peníze daly místo toho použít třeba na podporu lidí zasažených covidem a energetickou krizí… Vytvořili […]
Článek Složitá materie ministerstva financí na Instagramu Aleny Schillerové se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (9 z 40) - st 22. prosince 2021 16:00 CET (před 9 měsíci a 9 dny), Redakce Hlídače státu
Na tomto místě chceme poděkovat všem našim dárcům, bez kterých by nic z naší práce nebylo možné. Tento rok nás podpořilo spoustu skvělých lidí a jsme za neskutečně vděční. Díky všem z vás! TOP podporovatelé 30 opravdu velkých podporovatelů, bez kterých by Hlídač nemohl vůbec běžet. Za opravdu štědrý dar patří naše velké díky společnosti Seznam, Tomáši […]
Článek Všem našim dárcům: ze srdce děkujeme za podporu! se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (10 z 40) - po 20. prosince 2021 16:42 CET (před 9 měsíci a 11 dny), Redakce Hlídače státu
Rok 2021 utekl jako voda a my se – stejně jako každý rok od založení Hlídače – doslova nezastavili. Při rekapitaluci uplynulého roku jsme v šoku z toho, co vše se nám vlastně povedlo. Pořád máme hromadu nápadů, ale kvůli omezeným zdrojům si musíme pečlivě vybírat, které z nich budeme realizovat. I tak jsme nadšení z […]
Článek Hlídačův rok 2021 se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (11 z 40) - pá 12. listopadu 2021 13:48 CET (před 10 měsíci a 19 dny), Lenka Stryalová
Víte, že existuje speciální COVID podpora vypsaná velkým ministerstvem, kterou využila a čerpala pouze jediná soukromá firma? My to nevěděli a docela nás to překvapilo.
Méně už fakt, že toto ministerstvo vede Karel Havlíček.
Článek Covid dotace pro rejdaře? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (12 z 40) - po 8. listopadu 2021 10:42 CET (před 10 měsíci a 23 dny), Redakce Hlídače státu
Pokud je prostor, vždy hledáme spolupráci a synergii. A jedna taková spolupráce napříč aktéry se podařila v tématu modernizace státní správy. Jsme moc rádi, že jsme společně s organizacemi Aspen Institute Central Europe, Rekonstrukce státu, Nadace OSF, České priority a Hlídač státu spoluautory deklarace, která spojuje neziskové organizace, experty, akademiky i podnikatele. Apelujeme na vládu, […]
Článek Společná deklarace: Je nejvyšší čas modernizovat státní správu se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (13 z 40) - st 3. listopadu 2021 14:08 CET (před 10 měsíci a 28 dny), Redakce Hlídače státu
Hlídač státu je velký propagátor otevřených dat a maximální transparentnosti. Bohužel, ne všechny státní úřady a instituce sdílí náš pohled na věc, a už vůbec ne entuziasmus z poskytování dat veřejnosti. Často se stává, že úřady nezveřejňují data buď vůbec, nebo ve špatné formě (strojově nezpracovatelná, neaktualizovaná, neočištěná apod.). Někdy tak činí ze zcela absurdních […]
Článek Nekonečné boje o data se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (14 z 40) - po 18. října 2021 14:24 CEST (před 11 měsíci a 13 dny), Redakce Hlídače státu
Vytvořili jsme K-index – nástroj, který dokáže z mnoha veřejných dat o organizacích (státních, státem zřízených nebo vlastněných atp.) vyhodnotit, jak transparentně a nepřímo i ekonomicky hospodaří. Zda jsou hodnocené organizace transparentní a zda veškeré státem požadované dokumenty o svém hospodaření publikují řádně a v zákonných lhůtách. Zkrátka, jak je která organizace otevřená k veřejnosti, […]
Článek K-Index: Manuál dobré praxe se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (15 z 40) - st 1. září 2021 14:32 CEST (před 1 rokem), Redakce Hlídače státu
Prázdniny utekly jak voda z bazénu Thermal a my přinášíme souhrn toho, co by rozhodně nemělo utéci vám. Připomeňte si v rychlosti, co vše jsme řešili jen za uplynulé dva měsíce a kde jsme napravovali přešlapy státu. ℹ️ VOLBY 2021: Co, kdy a hlavně JAK najdete přehledně na Hlídači Jako každé volby, i letos vám […]
Článek Léto Hlídače státu se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (16 z 40) - po 2. srpna 2021 22:08 CEST (před 1 rokem a 1 měsícem), CZECHMATE CZ s.r.o., Vít Votruba a Redakce Hlídače státu
Vzpomínáte si na investiční tunel za 433 milionů Kč ve Varnsdorfu? Šlo o předraženou zakázku na výstavbu kampusu střední školy V Ústeckém kraji (více podrobností naleznete v přiložených dokumentech). Jako u mnoha dalších veřejných zakázek na Ústecku se i zde objevuje notoricky známé jméno společnosti ProProjekt s.r.o. a jejího jednatele a jediného společníka Ing. Jiřího Cobla. Od […]
Článek „Náhody“ při zadávání zakázek na Ústecku aneb nadmíru podezřelá vítězství společnosti ProProjekt se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (17 z 40) - čt 22. července 2021 10:13 CEST (před 1 rokem a 2 měsíci), Redakce Hlídače státu
„Nastává čas volit mezi tím, co je správné a co snadné“, tak zní motto Michala Bláhy, zakladatele Hlídače státu. Podnikat začal už před revolucí v roce 1988, do roku 1995 prodával program pro tvorbu rozvrhu pro školy. V roce 1997 spoluzaložil vyhledávač a portál atlas.cz, který později úspěšně prodal. Posledních deset let se aktivně zajímá […]
Článek Velký rozhovor s Michalem Bláhou se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (18 z 40) - út 20. července 2021 12:00 CEST (před 1 rokem a 2 měsíci), Redakce Hlídače státu
Analytický nástroj K-Index z dílny Hlídače státu prověřil za rok 2020 téměř 900 tisíc smluv v celkové hodnotě 4500 miliard Kč, které státní úřady, organizace a instituce uzavřely se soukromými subjekty. Nyní jsou k dispozici výsledky více jak 1000 státních úřadů za rok 2020. K-Index odhaluje klíčová rizika v hospodaření úřadů s veřejnými prostředky a […]
Článek K-Index pomáhá kultivovat hospodaření státu: Výsledná známka pro státní instituce se v roce 2020 těsně přehoupla z “C” na “B“ se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (19 z 40) - čt 15. července 2021 11:03 CEST (před 1 rokem a 2 měsíci), Redakce Hlídače státu
Vážení novináři, dovolujeme si vás pozvat na prezentaci nového K-Indexu za rok 2020, analýzu výsledků hospodaření a klíčových rizik úřadů státu. K-Index odhalil, jak více než 1000 státních úřadů, organizací a institucí hospodařilo v uplynulém roce s penězi daňových poplatníků. Do analýzy jsou zahrnuté centrální úřady (ministerstva a kraje), státní a městské úřady, firmy, nemocnice apod. Ukázku […]
Článek Pozvánka pro novináře: výsledky hospodaření a klíčových rizik úřadů za 2020 se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (20 z 40) - po 14. června 2021 17:21 CEST (před 1 rokem a 3 měsíci), CZECHMATE CZ s.r.o. a Redakce Hlídače státu
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je dotační úřad nechvalně proslulý nejen předraženými zakázkami či vyplácením peněz za neexistující práce, ale také podezřele blízkými vztahy s některými politiky a politickými stranami. Asi není takové překvapení, že prim hrají zástupci hnutí ANO. Hlavní činností SZIF je rozdělování evropských a národních zemědělských dotací. Tyto aktivity však minimálně ve 32 […]
Článek Rozdavačný SZIF a neskrývaná podpora Agrofertu se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (21 z 40) - ne 13. června 2021 21:38 CEST (před 1 rokem a 3 měsíci), Lenka Stryalová
Od loňského roku společně s platformou Platy úředníků podnikáme pro veřejnost další, a občas i strastiplnou cestu, za daty o fungování státní správy. Dnes už celkem dobře víme, jak české úřady pracují, ovšem donedávna jsme neměli ponětí, jakou odměnu úředníci za svou práci dostávají. Změnilo se to až s příchodem projektu Platy úředníků, který z […]
Článek Hlídáme i Platy úředníků se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (22 z 40) - po 31. května 2021 17:41 CEST (před 1 rokem a 4 měsíci), Redakce Hlídače státu a Michal Bláha
Digitalizace znamená zejména automatizaci ručních a papírových procesů. Primitivní kontrola toho, jestli subjekt existuje a jestli má nárok na paušální daň, je to nejmenší, co může ministerstvo udělat. A ani to MF nezvládlo.
Článek Falešná digitalizace ministryně Schillerové se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (23 z 40) - po 17. května 2021 08:08 CEST (před 1 rokem a 4 měsíci), David Havlík
Právní tunelování bez výběrek Zákon o zadávání veřejných zakázek 134/2016 Sb. komplexně popisuje pravidla, kdy musí veřejní zadavatelé vypsat veřejnou zakázku. Jsou zde však výjimky a jednou z nich jsou – za přesně stanovených podmínek – i právní služby. V § 29 odstavec k) tohoto zákona se píše: Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v […]
Článek SMUTNÝ CÍSAŘ VE SLUŽBÁCH STÁTU aneb trochu jiná analýza Registru smluv se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (24 z 40) - pá 14. května 2021 13:05 CEST (před 1 rokem a 4 měsíci), Michal Bláha
Pět letounů by přeletělo podél směru dálnice D1 nad mnichovickým náměstím a ve chvíli přeletu vypustit 5 klamných cílů, jako hlubokou symboliku 5 symbolů, představující zázraky, na základě kterých byly zákony uchovány a zachráněny osvícenými poslanci a vládami.
Článek Žádost o průlet letounů k 22. výročí uzákonění práva na informace se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (25 z 40) - út 11. května 2021 16:51 CEST (před 1 rokem a 4 měsíci), Michal Bláha
Ministerstvo pro místní rozvoj 5. května spustilo rozdělování peněz z Evropské unie z programu REACT-EU na modernizaci zdravotnických zařízení po koronavirové krizi. Rozdělovalo se celkem 8 miliard Kč. Způsob rozdělování peněz je však doslova neuvěřitelný. Úřednice MMR Petra Živcová poslala nemocnicím doplňující pokyny a v jednom z nich se píše:„Rozhodující může být nejen vteřinové podání, […]
Článek Rychlý prachy z MMR se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (26 z 40) - po 26. dubna 2021 18:31 CEST (před 1 rokem a 5 měsíci), Lenka Stryalová
Co je to vlastně strojově čitelný formát a proč je důležitý? Pokud publikujete smlouvy do registru smluv za váš povinný subjekt nebo firmu, pak je to jedna ze zákonných podmínek, která musí být u vkládaných příloh smluv splněna. Jednoduše řečeno, je důležité, aby příloha smlouvy měla takové parametry, aby ji další počítače mohli dobře přečíst […]
Článek Strojově čitelný formát se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (27 z 40) - po 19. dubna 2021 20:45 CEST (před 1 rokem a 5 měsíci), Redakce Hlídače státu
Vláda se rozhodla pro co nejrychlejší návrat dětí do škol. Podmínkou je pravidelné testování žáků. Jenže celou akci od samého počátku provází jeden problém za druhým: od pochybných firem, přes vysoké ceny testů až po nekompletní balení sad. Bizarní třešničkou je situace, kdy si žáci první dny po návratu do školy vyrábějí vlastní stojánky na […]
Článek Nespolehlivé DIY testy se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (28 z 40) - pá 16. dubna 2021 11:05 CEST (před 1 rokem a 5 měsíci), Michal Bláha
Po včerejším vypadnutí SK Slavia Praha z evropských pohárů nastal čas bilancovat její účinkování. Když odhlédneme od největšího excesu, který se přetřásá ve všech médiích a tím je Kúdelova „šeptanda“, neměla by zapadnout ještě jedna událost. A to návštěva zástupců Ministerstva zdravotnictví na domácím utkání Slavie s Leicestrem. Poté, co ji odhalili kamery, pánové – […]
Článek Lži ministerského úředníka o Slavii se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (29 z 40) - út 13. dubna 2021 12:30 CEST (před 1 rokem a 5 měsíci), Redakce Hlídače státu
Vedení ministerstva zdravotnictví vypsalo veřejnou zakázku na ostrahu svého sídla. Její odhadovaná cena je 23 milionů korun. Jednou z podmínek kvalifikace je, že firma musela v uplynulých 3 letech zaměstnávat alespoň 100 osob na fyzickou ochranu. Obměnu firmy zajišťující bezpečnost Ministerstva zdravotnictví zvažuje vedení resortu. Před koncem března vypsalo veřejnou zakázku na ostrahu svého sídla. […]
Článek Ministerstvo zdravotnictví bude střežit nová firma, podmínky na její výběr jsou přísnější než obvykle se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (30 z 40) - so 3. dubna 2021 18:15 CEST (před 1 rokem a 5 měsíci), Redakce Hlídače státu
Jak už to tak bývá, začátek jara se i u nás nesl ve znamení úklidu. Kde jsme nejvíc čistili data a jaké novinky u nás najdete? Velká oprava databáze sponzorů: a to nejen na Hlídači, ale také jsme pomáhali opravit data pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Spustili jsme zcela nový […]
Článek Jarní novinky na Hlídači se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (31 z 40) - po 29. března 2021 15:30 CEST (před 1 rokem a 6 měsíci), Redakce Hlídače státu
Po deseti letech opět nastal čas na sčítání lidu. Povinné je pro všechny obyvatele ČR, a to podle zákona č. 332/20 Sb. Dobře zvládnout tuto masivní akci vyžadovalo důslednou přípravu, s čímž organizátoři samozřejmě počítali. I díky covidu se Česko posouvá více do digitálního prostředí a lidé se mohou letos sčítat také elektronicky – tedy […]
Článek #Sčítání2021: Počítejte s námi…? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (32 z 40) - po 29. března 2021 14:07 CEST (před 1 rokem a 6 měsíci), Redakce Hlídače státu
Dnes ráno jsme dostali informaci, že jakási JUDr. Elena Kotorová, MBA rozesílá z adresy “hlidacstatu@post.cz” nesmyslný e-mail týkající se aktuální situace ve školství. Autorka v něm apeluje na ředitele a ředitelky, aby otevřely školy a obnovili prezenční studium. Dokonce vyhrožuje, že (cit.) “...školy, které neposkytují žákům vzdělávání v denní formě, porušují školský zákon. Jedná se vlastní […]
Článek Podvodný e-mail a zneužití jména Hlídače státu se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (33 z 40) - po 15. března 2021 12:49 CET (před 1 rokem a 6 měsíci), Redakce Hlídače státu
Nevíme, jestli jste si všimli, ale na Hlídači jsme nedávno přidali i organizační struktury jednotlivých státních organizací. Najdete je v dalších informacích k subjektu. Pojďme se jako první podívat např. na Generální finanční ředitelství, které je specifické tím, že pod něj spadají všechny finanční úřady (nemají vlastní ičo): Organizační struktura je v tomto případě rozdělená na […]
Článek Organizační struktury úřadů se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (34 z 40) - pá 12. března 2021 13:24 CET (před 1 rokem a 6 měsíci), Redakce Hlídače státu
Spustili jsme nový a přehlednější profil firem a úřadů! Nyní najdete vše, co souvisí s daným subjektem, přehledně setřízené do jednotlivých částí. Hned v úvodu profilové stránky jsme přidali seznam podřízených organizací, které úřad řídí. Taktéž zde najdete i odkaz na kategorie orgánů veřejné moci, pod které úřad spadá. Dále jsme na profilu přehledně seskupily […]
Článek Nový profil firem a úřadů se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (35 z 40) - st 10. března 2021 11:51 CET (před 1 rokem a 6 měsíci), Redakce Hlídače státu
Spustili jsme pro vás na Hlídači novou funkci: našeptávání při vyhledávání! Chceme vám tak co nejvíce ulehčit orientaci v hromadě výsledků, které se mohou objevit. Pojďme se nyní v rychlosti podívat na to, jak s novým hledáním pracovat. Našeptávání reaguje úplně jednoduše na to, co začnete psát. Stačí, když do vyhledávacího okénka začnete psát dotaz, […]
Článek Nové našeptávání a vyhledávání se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (36 z 40) - po 1. března 2021 15:05 CET (před 1 rokem a 7 měsíci), Redakce Hlídače státu
Šestý ročník největšího veletrhu otevřených dat je tady. Buďte u toho. [PANDEMIC] Open Data Expo ukáže, jak se dá pracovat s daty v době krize. Představí zajímavé řečníky z řad odborníků, akademiků, stratégů, vizionářů a lidí ve výkonných pozicích, a instituce, které svá data otevírají nebo je nějakým způsobem inovativně využívají. Cílem Open Data Expo […]
Článek Připojte se na veletrh [PANDEMIC] Open Data Expo! Představí, jak efektivně pracovat s daty v době krize se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (37 z 40) - út 23. února 2021 19:18 CET (před 1 rokem a 7 měsíci), Redakce Hlídače státu
Rekonstrukce státu společně s Hlídačem státu zaslala vládě loni v červnu balíček doporučení, jak lépe zvládat pandemii a zjednodušit život občanům pomocí digitalizace státu. Navrhovali jsme zlepšení v oblasti komunikace směrem k občanům nebo zjednodušení dostupných služeb. Situace se ale výrazně nezlepšila. Nejvýraznějším posunem je spuštění pandemického webu. V oblasti vyřizování dokladů nebo odstranění omezení u datových schránek jsou ale zatím jen […]
Článek Digitalizace a boj s pandemií. V čem se stát (ne)polepšil? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (38 z 40) - po 22. února 2021 13:50 CET (před 1 rokem a 7 měsíci), Redakce Hlídače státu
Dokud se nezačne s testováním ve školách, děti se do nich jen tak nevrátí. Ministerstvo vnitra proto na pokyn premiéra začalo s nákupem testů. Celý tendr je však natolik podezřelý, že už se jím nyní zabývá i Policie ČR. A politická přestřelka o tom, kdo za to může, byla ihned v plném proudu. Největším problémem […]
Článek Testy do škol: Nepovedená zakázka a ještě nepovedenější výmluva se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (39 z 40) - út 16. února 2021 18:50 CET (před 1 rokem a 7 měsíci), Lenka Stryalová
Od loňského jara, přesněji od vyhlášení nouzového stavu si Vláda uvědomovala, že bude muset mnohým poskytnout pomoc. Uzavřely se restaurace, stadiony, divadla, školy i hranice. Utrum měly i některé obchody a podomácku se začaly šít roušky. V té době jsme netrpělivě čekali na tiskové konference vlády i vyjádření jednotlivých ministrů. V jednom z nich pro Události […]
Článek Jak stát informuje o programech pomoci? se nejdříve objevil na Hlídač státu.
17 Hlídač státu (40 z 40) - pá 5. února 2021 12:43 CET (před 1 rokem a 7 měsíci), Redakce Hlídače státu
Digitalizace služeb státu patří mezi programové priority vlády, její ambiciózní cíle se ale podle analýzy Rekonstrukce státu nedaří plnit. Za uspokojivě naplněný nelze považovat ani jeden ze 17 hodnocených slibů o digitalizaci Česka z programového prohlášení. Vládou slibované posílení efektivity a transparentnosti státní správy a zjednodušení komunikace mezi státem a občanem zatím není patrné. Klíčové […]
Článek V digitalizaci je Česko pozadu, podle Rekonstrukce státu nebyl splněn ani jeden ze slibů vlády se nejdříve objevil na Hlídač státu.
18 Hospodářské noviny [A-] (1 z 150), Ondřej Leinert
Měla to být sázka na podobnou taktiku, jakou tehdy nejsilnější opoziční strana ČSSD v roce 2008 svým oranžovým tsunami ovládla kraje a Senát: Udělat z voleb referendum o vládě. Předseda ANO Andrej Babiš se ale tento víkend přesvědčil, že byť je jeho...
18 Hospodářské noviny [A-] (2 z 150), Václav Lavička
Krajně levicová strana Die Linke (Levice), jež v Německu spoluvládne ve čtyřech spolkových zemích včetně hlavního města Berlína, je názorově rozpolcená. Její řady opouštějí nejen řadoví členové, ale i vysocí funkcionáři, kteří se už nechtějí s...
18 Hospodářské noviny [A-] (3 z 150), ČTK
Americká společnost Apple upouští od plánu zvýšit v letošním roce výrobu svých nových přístrojů iPhone. Poptávka po nových přístrojích totiž neroste, jak firma očekávala. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Firma...
18 Hospodářské noviny [A-] (4 z 150), Jitka Kvartková
Už v úterý se sjedou do Brna odborníci z oboru strojírenství, aby ukázali nové technologie, výrobky nebo výrobní procesy. Kouzelným slovem, které se vinulo několika posledními ročníky, byla digitalizace. Organizátoři si ho letos vzali k srdci...
18 Hospodářské noviny [A-] (5 z 150), Vratislav Zámiš
Euru se letos nedaří. Od začátku roku ztratilo proti dolaru přes 15 procent, ocitlo se pod úrovní parity a je nejslabší za posledních 20 let. Není to přitom jen euro. Letos vůči dolaru ztrácí libra, yen a ve výsledku i takřka všechny další měny až...
18 Hospodářské noviny [A-] (6 z 150), ČTK
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom v úterý varovala, že ukrajinská firma Naftogaz by se mohla stát terčem ruských sankcí, které by mohly zastavit tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Informovala o tom agentura Interfax. Rusko by...
18 Hospodářské noviny [A-] (7 z 150), Dávid Pásztor
Korupční kauza Dozimetr, která vypukla v červnu letošního roku, nejvíce zasáhla pražskou buňku hnutí Starostů a nezávislých. Volební lídr Petr Hlaváček musel kandidátku do komunálních voleb postavit znovu. Přesto se zdá, že Dozimetr neměl na volební...
18 Hospodářské noviny [A-] (8 z 150), ČTK
Státní zástupce obžaloval pětačtyřicetiletou Janu Peterkovou z toho, že lhala o úmrtích seniorů po očkování proti covidu, či za výroky o tom, že Česko obsadí vojska NATO s cílem vyhladit Čechy. Ženě hrozí za šíření poplašné zprávy během nouzového...
18 Hospodářské noviny [A-] (9 z 150), Kateřina Šafaříková
Evropská jednota tváří v tvář Rusku má nové trhliny. Sporným bodem jsou Rusové prchající ze země před mobilizací, kterou Putin vyhlásil minulý týden. Zatímco část států Evropské unie odmítá vpustit na svoje území potenciálně desítky tisíc...
18 Hospodářské noviny [A-] (10 z 150), Tomáš Lysoněk
Podruhé pod vedením guvernéra Aleše Michla bude ve čtvrtek bankovní rada ČNB jednat o nastavení úrokových sazeb. Sedmiprocentní sazba je teď zřejmě nepřekročitelnou hranicí – vyplývá to z prohlášení guvernéra po minulém zasedání i z nedávných...
18 Hospodářské noviny [A-] (11 z 150), Jan Prokeš
Z mapy pražských hospod zmizela další Potrefená husa. Provozovatel stejnojmenné restaurace na pražském Andělu je od poloviny září v insolvenci. „Dlužník byl v důsledku pandemie covidu-19 nucen na základě vládních omezení uzavřít provozovnu a...
18 Hospodářské noviny [A-] (12 z 150), Ondřej Soukup
Mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil minulou středu, byla označena za „částečnou“. Jak ovšem ukazuje praxe, rozdíl od té všeobecné je pouze v tom, že neodvedou všechny, ale jen ty, které vojenské správy dokážou...
18 Hospodářské noviny [A-] (13 z 150), Ondřej Leinert
V jednom z nejlidnatějších volebních obvodů Česka, více než stotisícové Praze 6, je Ondřej Kolář (TOP 09) starostou osm let, od svých třicátých narozenin. Odvážnou rétorikou – třeba směrem k Rusku a jeho symbolům, když v srpnu 2019 prohlásil,...
18 Hospodářské noviny [A-] (14 z 150), Viktor Votruba
Domácnostem a firmám, které si chtějí na střechu pořídit větší množství fotovoltaických panelů, se má již brzy zjednodušit jejich instalace. V současnosti jsou limitovány výkonem do 10 kilowattů, aby nemusely složitě žádat o licenci na výrobu...
18 Hospodářské noviny [A-] (15 z 150), Simona Janíková
Už zanedlouho by do Ústeckého kraje mělo přitéct 15,8 miliardy korun z Evropské unie. Peníze z Fondu spravedlivé transformace (Just Transition Fund) by Ústecku měly pomoci s odchodem od uhlí a uhelné energetiky. Další evropské prostředky na ústup od...
18 Hospodářské noviny [A-] (16 z 150), Vladan Gallistl
Dědicové po Petru Kellnerovi, který zemřel loni v březnu při leteckém neštěstí, získají podíl 98,93 procenta v PPF Group N. V., což je hlavní holdingová společnost největší tuzemské investiční skupiny PPF. V pátek 23. září totiž nabylo právní moci...
18 Hospodářské noviny [A-] (17 z 150), ČTK
Britská centrální banka zahajuje neomezené nákupy státních dluhopisů. Ve svém středečním oznámení uvedla, že nakoupí tolik dlouhodobých státních dluhopisů, kolik bude potřeba, aby stabilizovala finanční trhy. S nákupy dluhopisů začne okamžitě a...
18 Hospodářské noviny [A-] (18 z 150), ČTK
Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom ve středu agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské...
18 Hospodářské noviny [A-] (19 z 150), ČTK
Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodu Nord Stream následně začal unikat plyn. S odvoláním na švédské seismologické středisko o tom v úterý informovala agentura Reuters. Kvůli...
18 Hospodářské noviny [A-] (20 z 150), David Pavlát
Několik předchozích ročníků podnikatelských soutěží bylo v Libereckém kraji ve znamení sklářského průmyslu. Ale nejen sklem je Liberecký kraj živ! O co je region hornatější a méně vhodný k zemědělské činnosti, o to vynalézavější tu lidé jsou....
18 Hospodářské noviny [A-] (21 z 150), Anežka Hesová
Pestrý doprovodný program strojírenského veletrhu je určen především odborné veřejnosti. Připravované akce ale mohou zaujmout i širší škálu návštěvníků se zájmem o hlavní témata setkání, zejména o digitalizaci a energetiku. Jedna z konferencí bude...
18 Hospodářské noviny [A-] (22 z 150)
Rostoucí ceny energií, nejistota jejich dostupnosti, měnící se potřeby a požadavky zákazníků a nutnost udržet výrobu v chodu za všech okolností. České průmyslové firmy si dnes musí poradit v mimořádně komplexním a nepředvídatelném prostředí. Jak v...
18 Hospodářské noviny [A-] (23 z 150), Daniel Zeman
Digitalizace se stává neopominutelnou součástí našich životů. Ideálně by měla vést ke zjednodušení, zpřehlednění a také ke zvýšení bezpečnosti procesů. Zatímco však čeští politici digitalizaci veřejné správy často spíše slibují a vykreslují na...
18 Hospodářské noviny [A-] (24 z 150), Markéta Prokšanová
Společně s organizátory Mezinárodního strojírenského veletrhu jsme připravili osobní výběr exponátů, které byste si neměli nechat ujít. Na druhý den veletrhu vyjde další příloha HN Veletržní listy. Ta přinese například tipy, jaký stánek navštívit,...
18 Hospodářské noviny [A-] (25 z 150), David Pavlát
Pardubický kraj má pro rozvoj podnikatelského prostředí skvělé základy. Elektrotechnika, strojírenství, chemický průmysl, ale také třeba informační technologie jsou zde doma. Výrazně proexportní region rozvinul škálu podnikatelského oborů do...
18 Hospodářské noviny [A-] (26 z 150), Marek Miler
Období hospodářské prosperity končí, Češi se bojí o práci a zdráhají se žádat od svých zaměstnavatelů zvýšení mzdy. A to i přesto, že míra inflace je nejvyšší za poslední tři dekády a lidé si za své peníze mohou koupit stále méně. Že čeští...
18 Hospodářské noviny [A-] (27 z 150), Marek Pokorný
Největší dodavatel plynu v metropoli Pražská plynárenská neuspěl u soudu se žalobou proti finančnímu úřadu o vrácení čtvrt miliardy korun. Stamiliony mu doměřil na DPH za odebraný plyn v roce 2015. Správci daně totiž dospěli k tomu, že firma...
18 Hospodářské noviny [A-] (28 z 150), ČTK
V Praze na Václavském náměstí tisíce lidí demonstrovaly proti vládě. Pořadatelé z uskupení Česká republika na prvním místě požadovali demisi pětikoaličního kabinetu a obrat politického směřování země. Na začátku programu to řekl organizátor Jiří...
18 Hospodářské noviny [A-] (29 z 150), Michaela Ryšavá
Mnohdy stačí málo. Třeba napsat do uzavřené skupiny na sociálních sítích, že nejsnazší cesta do vysněné Evropy vede přes Česko. Pak se toho chytí pašerácké skupiny a masy lidí se dají do pohybu. Něco podobného se nyní stalo právě Česku. Jen od...
18 Hospodářské noviny [A-] (30 z 150), red
18 Hospodářské noviny [A-] (31 z 150), DVTV
„Moje prezidentská kandidatura byla jen hra na Twitteru. Politice bych se věnovat nechtěla. Musíte v ní dělat obrovské kompromisy a jsou situace, kdy bych je dělat neuměla. Rozumím tomu, že se ženám do politiky nechce,“ říká moderátorka...
18 Hospodářské noviny [A-] (32 z 150), Kateřina Šafaříková
V reakci na vyostření ruské války proti Ukrajině přitvrdila také EU. Evropská komise ve středu navrhla nové sankce proti Putinovu režimu, které by ho měly připravit o zdroje k vedení války. Je mezi nimi mimo jiné dohoda na právním základu ke...
18 Hospodářské noviny [A-] (33 z 150), David Busta
Kartografové hlásí zajímavou anomálii, která se v posledních letech vytvořila v blízkosti Prahy. Kolem hlavního města vznikl prstenec, kde se koncentruje populace výrazně mladších lidí než na zbytku území. Vysvětlení je jednoduché – Praha má...
18 Hospodářské noviny [A-] (34 z 150), Václav Lavička
Evropský akciový trh s napětím čeká, nakolik úspěšná bude primární veřejná emise akcií, se kterou ve čtvrtek 29. září ve Frankfurtu nad Mohanem přichází německý výrobce sportovních vozů Porsche AG, dceřiná firma stoprocentně vlastněná Volkswagenem....
18 Hospodářské noviny [A-] (35 z 150), Filip Magalhães
Jako byste se vypravili na cestu do minulosti: Rozhlédnete se a zjistíte, že stojíte před Domem sovětů, který hlídá mohutná busta revolucionáře Vladimira Lenina. Vlaje zde vlajka se srpem a kladivem. A kolem vás projede vůz s vojáky –...
18 Hospodářské noviny [A-] (36 z 150), red
Hospodářské noviny toto pondělí uspořádaly Green Deal Summit, kterého se zúčastnily významní představitelé českého byznysu a evropské politiky. Téma celodenního programu v prostorách UMPRUM bylo jasné: pozvaní spíkři na pódiu hodnotili především...
18 Hospodářské noviny [A-] (37 z 150), Jan Matoušek
Udržitelnost je momentálně slovem, které ve Škodě Auto skloňují asi nejčastěji. Automobilka urychlila svůj plán z počátku letošního roku a už v roce 2026 chce vedle Enyaqu iV nabízet další tři elektromobily. Pracuje také na ekologičtějších...
18 Hospodářské noviny [A-] (38 z 150), Radek Kubeš
Daria Hvížďalová pochází z Ruska, kde také vystudovala sinologii a později i IT management. Dále studovala v Číně, ve Finsku a Švédsku a inženýrský titul získala v prestižním programu CEMS – International Management na VŠE. V Česku nejprve...
18 Hospodářské noviny [A-] (39 z 150), Anna Brzybohatá
Jihlava nebyla v pondělí dopoledne přes mlhu skoro ani vidět. Na hlavním náměstí, kde jasně dominuje kontroverzní obchodní dům Prior, jsou ještě vidět pozůstatky víkendového volebního souboje, na který se upínaly zraky skoro celé republiky. Vylepené...
18 Hospodářské noviny [A-] (40 z 150), Ivana Gračková
Hlavní tématem, kterému se věnuje Silvie Heviánková, vedoucí katedry environmentálního inženýrství na Hornicko‑geologické fakultě VŠB – Technické univerzity Ostrava, je technologie úpravy a čištění vody. I když současná energetická krize...
18 Hospodářské noviny [A-] (41 z 150), Zuzana Keményová
V srpnu odstartoval nový Operační program Životní prostředí, který nabízí 61 miliard korun především obcím a krajům, ale i firmám a domácnostem. Nejvíce peněz je určeno na přístup k vodě a hospodaření s ní. Celkem si obce sáhnou na 14,1 miliardy...
18 Hospodářské noviny [A-] (42 z 150), Jitka Kvartková
Brněnští vědci našli způsob, jak z vody odstranit zbytky chemikálií a biologické polutanty jako sinice a bakterie. Unikátní technologie CaviPlasma, která dokáže vyčistit velké objemy vody za přijatelné náklady, již získala český patent. Nyní...
18 Hospodářské noviny [A-] (43 z 150), Zuzana Keményová
V parcích na pražských Vinohradech spustili chytrý způsob zavlažování řízený pomocí senzorů. Podle množství srážek, odpařování z půdy nebo intenzity větru chytré krabičky poznají, jestli je v daném místě potřeba zavlažovat, nebo nikoliv. Automaticky...
18 Hospodářské noviny [A-] (44 z 150), Helena Dostalová
Hodnota vody stoupá. Společenská i ekonomická. Vědí o tom investoři, kraje, města i firmy. Stále více lidí se tak zajímá o kvalitní a udržitelné vodní hospodářství. Zatímco hlavním cílem správců a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury je...
18 Hospodářské noviny [A-] (45 z 150), red
18 Hospodářské noviny [A-] (46 z 150), Marek Pokorný
Přibrat, či nepřibrat do vyjednávání o koalici v Praze hnutí Praha sobě? To bude zřejmě hlavní otázka vyjednávání o tom, kdo příští čtyři roky povede českou metropoli. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) již pozvala k předběžným schůzkám STAN a...
18 Hospodářské noviny [A-] (47 z 150), Michael Mareš
Jiří Šmejc, který je od června výkonným ředitelem skupiny PPF, si přizpůsobuje management nejsilnější finanční skupiny v zemi k obrazu svému. Rozšiřuje ho a částečně omlazuje o manažery, kteří už pro něj řadu let pracují v rámci Home Creditu či...
18 Hospodářské noviny [A-] (48 z 150), Ondřej Soukup
Referenda o připojení k Ruské federaci v Ruskem obsazených částech Záporožské a Chersonské oblasti formálně skončí až v úterý, ale již o den dříve okupační správa oznámila, že hlasovala více než polovina voličů, a tudíž jsou referenda právoplatná. V...
18 Hospodářské noviny [A-] (49 z 150), Michaela Ryšavá
Pro plzeňské vedení uskupení Spolu to byl docela šok. Místo toho, aby skládalo koalici, sleduje, jak vzniká vláda ANO, Pirátů a Starostů s podporou jejich kolegy, kterého si nové vedení městské plzeňské části přetáhlo k sobě. Člen TOP 09 Ondřej...
18 Hospodářské noviny [A-] (50 z 150), Tomáš Pfeiler
Zkušení investoři si dobře uvědomují notorickou nevyzpytatelnost finančních trhů. Začátkem léta se burzy vezly na vlně euforie, kterou spustil zdánlivý paradox – ochabující ekonomický růst. Právě ten měl donutit americkou centrální banku Fed...
18 Hospodářské noviny [A-] (51 z 150), ČTK
Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který před téměř deseti lety zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži, získal ruské občanství. Patřičný dekret podepsal prezident Vladimir Putin, uvedly v pondělí...
18 Hospodářské noviny [A-] (52 z 150), Ondřej Leinert
Teď mi STAN sdělil, že půjdou se stávajícím vedením města. Ať další jednání dopadnou jakkoli, už jsem vyšachovanej, ze hry, prozrazuje HN zřetelně namíchnutý předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. Bývalý elitní policista, který před rokem a půl...
18 Hospodářské noviny [A-] (53 z 150), Jan Prokeš
Na akci Green Deal Summit, kterou pořádaly HN v pražském Umprum, se řešily dopady Zelené dohody na český byznys. Do ekologičtějších technologií už dnes firmy masivně investují kvůli drahým energiím.
18 Hospodářské noviny [A-] (54 z 150), Ondřej Charvát
Na hlavním pódiu pražského Green Deal Summitu se sešla celá řada významných politiků a byznysmenů. Řečníci hodnotili především dosavadní postup Česka v naplňování zelené politiky Evropské unie, její překážky na domácí scéně a ambice v dalších...
18 Hospodářské noviny [A-] (55 z 150), Anežka Hesová
Pokud jde o hospodaření s vodou, může si Česko v mnoha ohledech gratulovat. Podle informací Českého statistického úřadu a Ministerstva zemědělství ČR umí lidé rekordně šetřit vodou, rozšiřuje se počet obyvatel napojených na vodovod i kanalizaci,...
18 Hospodářské noviny [A-] (56 z 150), Ondřej Houska
Volný obchod zboží zlevňuje, obchodní bariéry ho naopak prodražují. A tím pádem přispívají k nárůstu inflace. Američané teď vůči Evropě zavádějí diskriminační opatření v podpoře elektromobilů. Proč a změní se to? Odpovíme v Ranním brífinku. Vkládaný...
18 Hospodářské noviny [A-] (57 z 150), Julie Hrstková
Krizový, solidární a válečný, těmito slovy označil ministr financí Zbyněk Stanjura přepracovaný rozpočet na příští rok, který nově počítá se schodkem 295 miliard korun namísto původních 270 miliard. Všechny uvedené přívlastky rozpočtu sedí. Jen jich...
18 Hospodářské noviny [A-] (58 z 150), ČTK
Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl v úterý podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně...
18 Hospodářské noviny [A-] (59 z 150), Martin Ehl
Je nepochybné, že Rusko samo sebe útokem na Ukrajinu v mezinárodních vztazích i ve vývoji vlastní ekonomiky vehnalo do kouta. Je také nepochybné, že nejvíc se v tom koutě krčí prezident Vladimir Putin, který sám či prostřednictvím jiných hlasů ruské...
18 Hospodářské noviny [A-] (60 z 150), ČTK
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského se stane stoprocentním vlastníkem paroplynové elektrárny Sloe o výkonu 870 megawattů v Nizozemsku. Svůj podíl holdingu prodala francouzská energetická společnost EDF a...
18 Hospodářské noviny [A-] (61 z 150), Dávid Pásztor
Odpůrce manželství pro všechny a samozvaný „bytostný konzervativec“ končí ve STAN. Senátor Zdeněk Hraba v úterý oznámil, že kvůli posunu hnutí směrem k aktivistické politice ukončil členství. „Kdysi, když jsem vstupoval do hnutí,...
18 Hospodářské noviny [A-] (62 z 150), Anna Brzybohatá
Šéf ANO mohl být celý týden u soudu, kde se projednává případ jeho Čapího hnízda. Už v pondělí se ale Andrej Babiš omluvil, že nepřijde. Místo toho se zapojil do kampaně před druhým kolem senátních voleb, kam se dostalo 16 kandidátů jeho hnutí....
18 Hospodářské noviny [A-] (63 z 150), Vladan Gallistl
Státní železniční dopravce České dráhy dál čeká na svou první emisi zelených dluhopisů. V pondělí se chystaly upsat pětileté dluhopisy v objemu půl miliardy eur (12,3 miliardy korun), což se však nestalo. Trhy byly v pondělí tak volatilní, že nemělo...
18 Hospodářské noviny [A-] (64 z 150), Petr Lukáč
Hodnota všech kryptoměn se pohybuje okolo jednoho bilionu dolarů. Vlády na celém světě se tak snaží celý ekosystém dostat pod kontrolu. Novou regulaci připravují Spojené státy, Asie i Evropská unie. Vkládaný objekt typu Podcast: MICA, DORA, AML a...
18 Hospodářské noviny [A-] (65 z 150), Otakar Schön
TCL byla první firma, která v Česku začala prodávat televizory s mini LED podsvícením. Tato funkce má zlepšit kontrast a zároveň pomoci k vyššímu jasu. TCL X10 se soundbarem japonské značky Onkyo ještě nebyla na stejné úrovni jako OLED obrazovky od...
18 Hospodářské noviny [A-] (66 z 150), ČTK
Americký časopis Time oznámil, že bude mít na své obálce náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného. Po prezidentovi Volodymyru Zelenském se generál stal další tváří ukrajinského válečného úsilí a v dějinách konfliktu Ukrajiny s...
18 Hospodářské noviny [A-] (67 z 150), Michal Brožka
To letošní ohromné vzedmutí inflace bude jednou vysvětlováno mimo jiné i nedostatečně utaženou měnovou politikou. Kdyby byla v loňském roce utažena včas a dostatečně, nedošlo by k takovému převisu poptávky nad nabídkou a inflace by se nemohla takto...
18 Hospodářské noviny [A-] (68 z 150), ČTK
Na 27 bývalých hraničních přechodech mezi Českou republikou a Slovenskem budou obnoveny kontroly. Konkrétně se to týká 17 silničních, sedmi železničních a tří říčních přechodů. Opatření zavádí česká policie kvůli zvýšenému počtu zadržených migrantů...
18 Hospodářské noviny [A-] (69 z 150), ČTK
Vláda v pondělí jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270...
18 Hospodářské noviny [A-] (70 z 150), David Busta
Investiční podcast MoneyPenny přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem. David a Šimon se s ním bavili o tom, jak na trzích vznikají cenové bubliny – a proč vznikat budou. Stroukal prozradil, jak si na současné propady vsadil už na...
18 Hospodářské noviny [A-] (71 z 150)
Sonda DART americké vesmírné agentury NASA zasáhla v úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Šlo o první test obrany Země před vesmírným tělesem. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval. Zda a jak se podařilo změnit jeho...
18 Hospodářské noviny [A-] (72 z 150), ČTK
Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda dnes kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle...
18 Hospodářské noviny [A-] (73 z 150), DVTV
Je škoda, že jsme se o náhlém konci Zeleného Raoula dozvěděli z emailu. Kdybychom to věděli dopředu, mohli jsme 29 let jeho existence ukončit nějak elegantně, uzavřít příběh. Třeba tím, že by odlétl na svoji planetu,” říká spoluzakladatel a...
18 Hospodářské noviny [A-] (74 z 150), Zuzana Keményová
Podniky mohou ušetřit až desítky procent nákladů na energie, materiály nebo lidskou sílu. Současná krize a skokové zdražování prakticky všeho, co je k výrobě zapotřebí, nutí společnosti více přemýšlet o tom, kde by se daly utáhnout kohoutky....
18 Hospodářské noviny [A-] (75 z 150), Zuzana Keményová
Marek Matějka se o techniku zajímal už odmalička. Vyrůstal na stavebnicích Merkur a Lego, pak přešel na dálkově řízené modely aut a veterány. Když se potom rozhodoval, kam po základní škole, vybral si strojírenství. Nastoupil na Střední průmyslovou...
18 Hospodářské noviny [A-] (76 z 150), Petr Honzejk
Senátní volby skončily, sedmadvacet křesel, tedy třetina senátu, má nové či staronové obsazení. Jaké je hlavní vyznění? Babiš prohrál, ale pokud by se demokraté radovali, byli by, mírně řečeno, blázni. Vezměme to postupně, v pěti bodech. 1. Babiš...
18 Hospodářské noviny [A-] (77 z 150), Vladimír Ševela
Larry Page, spoluzakladatel společnosti Google, používal slovo já nebo můj ve svých veřejných proslovech téměř dvakrát častěji než ostatní špičky amerického byznysu, zjistil magazín Forbes. Steve Jobs, šéf gigantu Apple, byl podle svého životopisce...
18 Hospodářské noviny [A-] (78 z 150), ČTK
Byrokratická selhání ruské částečné mobilizace mohou nasvědčovat tomu, že ruský prezident Vladimir Putin opět obchází vyšší velení ruské armády. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro...
18 Hospodářské noviny [A-] (79 z 150), Otakar Schön
První notebook Acer s OLED obrazovkou je skoro důvod k oslavám. Až na pár výjimek totiž notebooky od Aceru, zejména ty levnější, berou obrazovky jako méně důležitou součást výbavy. Obyčejné panely s matným povrchem mají sloužit na cestách, a hlavně...
18 Hospodářské noviny [A-] (80 z 150), Jan Otoupalík
Moje babička byla většinu života ženou v domácnosti, přesto pro mě byla jedním z nejmoudřejších lidí v životě. Čím více se snažím něco vybudovat, tím více obdivuji její způsob myšlení, který mi bohužel předala jen mezi řádky. A tak nemám tušení, jak...
18 Hospodářské noviny [A-] (81 z 150), DVTV
Máme ještě minimálně dva týdny procesu před sebou a je velmi těžké si na to dělat názor. Nedá se vyloučit, že někdo ještě vytáhne překvapivé svědectví. Nevidíme do spisu a nevíme, koho obhajoba navrhuje jako svědky,” říká advokát Jiří Kučera,...
18 Hospodářské noviny [A-] (82 z 150), DVTV
Když mám názor, tak ho řeknu nahlas. Sledovat reakce těch lidí byla zajímavá životní zkušenost. Slyšela jsem, jak mluvili o Putinovi, o Ukrajině a Ukrajincích. A podle toho to byla jednoznačně proputinovská demonstrace,” říká Dagmar Kavková,...
18 Hospodářské noviny [A-] (83 z 150), Petr Honzejk
Dobrý den z Hospodářek, je pátek 30. září! Takže se logicky, protože se snažíme vždycky vidět dopředu, podíváme na to, jak může dopadnout druhé kolo senátních voleb, které proběhne dnes a v sobotu. Co Miloš Vystrčil, kterého se pokouší Andrej Babiš...
18 Hospodářské noviny [A-] (84 z 150), Vladimír Ševela
Skoro každý je trochu narcis, záleží na tom, jak moc se touto částí své osobnosti nechá ovládnout. Někteří se do toho obují natolik, že devastují své okolí, ale v konečném důsledku ničí také sebe. Pak se z povahového rysu stává porucha. Někomu k...
18 Hospodářské noviny [A-] (85 z 150), Filip Rožánek
Vláda Petra Fialy je tu s námi deset měsíců a zemi přebrala v mimořádně složité době. Část veřejnosti má obavy a vztek. Radikálnější demonstranti touží otočit směřování země a šíří revoluční nálady. Představitelé koaličních stran slibovali, že se...
18 Hospodářské noviny [A-] (86 z 150), red
18 Hospodářské noviny [A-] (87 z 150), Simona Janíková
Řídit lidi se Martin Mata začal učit kdysi v Řecku, kde měl na starosti albánské sběrače ovoce. V českých firmách to měl jako Rom vždy složitější, dokázal si ale získat respekt, a když odcházel z postu ředitele Městských služeb Ústí nad Labem,...
18 Hospodářské noviny [A-] (88 z 150), Tomáš Stejskal
Athena (Francie 2022) od 23. 9. na Netflixu Francouzský voják vstupuje do místnosti, kde probíhá tisková konference. Cloumají jím emoce, když hovoří o tom, že místní policisté se opět dopustili nepřiměřeného násilí na jednom z pařížských předměstí....
18 Hospodářské noviny [A-] (89 z 150), Petr Honzejk
Rusko prohrává, menšiny se začínají bouřit, ze země prchají statisíce mužů před mobilizací. Rozpad Putinovy říše je každým dnem pravděpodobnější. A Západ, včetně Česka, by se se jím neměl nechat zaskočit.
18 Hospodářské noviny [A-] (90 z 150), Helena Kardová
Práce pražské rodačky Márie Bartuszové už vystavovaly nejprestižnější galerie jako Centre Pompidou či vídeňský MUMOK. Nyní je představuje londýnská Tate Modern.
18 Hospodářské noviny [A-] (91 z 150), Jaroslav Petr
Sociologické výzkumy dlouhá léta potvrzovaly, že šťastní jsou lidé nejvíce v mládí a pak překvapivě ve stáří. Nová studie ale dokládá, že v řadě zemí je to jinak, a předchozí bádání napadá za to, že si data statisticky poupravila. Česko podle studie...
18 Hospodářské noviny [A-] (92 z 150), Tomáš Stejskal
V novém celovečerním filmu režisérky Alice Nellis hrdinové čelí stáří i celoživotním strachům. Hořká komedie Buko, kterou od čtvrtka promítají kina, je vkusná, laskavá a nenásilná. V dobrém i zlém.
18 Hospodářské noviny [A-] (93 z 150), Ondřej Leinert
Opozičnímu hnutí ANO se vůbec nepodařilo udělat z letošních senátních koleb zamýšlené „referendum o vládě“. V druhém kole voleb prohrála naprostá většina z jeho 17 kandidátů, které mělo tento víkend ve hře. Pokud nepočítáme Ladislava...
18 Hospodářské noviny [A-] (94 z 150), Jana Klímová
Slovenské ekonomice hrozí podle tamního premiéra Eduarda Hegera kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps. Pro ekonomický list Financial Times v minulých dnech řekl, že proto potřebuje získat miliardy eur na podporu firem. Jinak bude muset...
18 Hospodářské noviny [A-] (95 z 150), Irena Jirků
Ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa čte především memoáry. A tento víkend stráví na Festivalu Paměti národa na pražském Strahově.
18 Hospodářské noviny [A-] (96 z 150), Marek Miler
Evropská komise (EK) po šesti letech ukončila vyšetřování Českých drah (ČD) pro podezření, že národní dopravce v minulosti porušil evropská soutěžní pravidla a na trase Praha–Ostrava vozil pasažéry za podnákladové ceny. Komise uvedla, že...
18 Hospodářské noviny [A-] (97 z 150), Aleš Vojíř
Kde vyhráli kandidáti vládní koalice, kde naopak uspěli zástupci opozice? Plošky jednotlivých senátních obvodů jsou obarveny podle barvy strany či hnutí, která vítěze druhého kola senátního klání navrhla.
18 Hospodářské noviny [A-] (98 z 150), Ondřej Soukup
Excentrický miliardář Elon Musk slavnostně představil prototyp humanoidního robota jménem Optimus. Tvrdí, že jeho automobilka Tesla bude schopna jich vyrábět miliony a prodávat je za méně než 20 tisíc dolarů, tedy za třetinu toho, co stojí jeho...
18 Hospodářské noviny [A-] (99 z 150), Andrej Kirillov
Dvě stě šestnáctý den „Občan Ruska? Národností Rus? Mluvíte kazašsky se silným přízvukem? Tak to je špatně… A ještě jedna otázka: Čí je Krym? Vy nevíte? Musíme Vás tedy odmítnout!“ Tyto vtípky jsou teď populární v Kazachstánu...
18 Hospodářské noviny [A-] (100 z 150), Ondřej Soukup
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov předem oznámil, že projev Vladimira Putina u příležitosti připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku bude „informačně nasycený“. Jen málokdo ale čekal nakolik. Ne že by zaznělo něco radikálně...
18 Hospodářské noviny [A-] (101 z 150), Milan Mikulka
Ochladilo se, blíží se zima, ceny energií jsou pořád vysoko. Každý je pocítí ve svém vyúčtování, na sociálních sítích se objevují fotky teploměrů ukazující, kdo jakou zimu doma vydrží. Původně měl být tento newsletter o kritice úsporného tarifu jako...
18 Hospodářské noviny [A-] (102 z 150), ČTK
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance (NATO). Informují o tom tiskové agentury. Oznámení přichází krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu...
18 Hospodářské noviny [A-] (103 z 150), Julie Hrstková
Bývaly doby, kdy se politici hádali o to, zda může, nebo nemůže být schodek rozpočtu proti návrhu vyšší o jednu či dvě miliardy korun. Pamětníci pak pamatují na tzv. porcování medvěda, kdy se prostřednictvím pozměňovacího návrhu rozdělovalo pár...
18 Hospodářské noviny [A-] (104 z 150), Jiří Novotný
Když chcete začít s obnovitelnými zdroji, tak je nejjednodušší fotovoltaika. Taková je základní rada starostům od Davida Blažka, projektového koordinátora Unie komunitní energetiky. „Z dlouhodobé perspektivy je ale dobré myslet na to, že...
18 Hospodářské noviny [A-] (105 z 150), Jan Prokeš
Už jako malý kluk trávil Martin Rácz spoustu času v otcově houslařské dílně. Ze dřeva si vyřezával autíčka a další hračky, později mu otec začal svěřovat stále složitější úkoly. Když mu bylo deset let, sám si vyrobil první housle. „Dodnes je...
18 Hospodářské noviny [A-] (106 z 150), ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítají....
18 Hospodářské noviny [A-] (107 z 150), Thea Kučerová
Zatímco před sto lety jste se do luxusu museli narodit a status byl propojený s ekonomickou sílou, mocí a společenským postavením, dnes vám stačí přístup k internetu. Dřív byli „trendsetteři“ lidé z vyšší třídy a chudší část společnosti...
18 Hospodářské noviny [A-] (108 z 150), Jana Klímová
Česko požádalo spolu s Polskem o možnost financování propojovacího plynovodu Stork II z peněz Evropské unie. „Stork II nám může zajistit dodávky LNG, a je proto zásadní pro naši energetickou bezpečnost,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu...
18 Hospodářské noviny [A-] (109 z 150), Petr Zenkner
Podle předpokladů se ministři odpovědní za energetiku v Bruselu dohodli velmi rychle. A přijali tři dříve předjednaná opatření, která mají pomoci srazit cenu elektřiny a zajistit státům mimořádné příjmy, z nichž potom budou domácnostem a firmám...
18 Hospodářské noviny [A-] (110 z 150), Martin Janíčko
Byť se jeho podíl na celkovém domácím produktu postupně mírně snižuje, zůstává průmysl tahounem evropských ekonomik. Je tomu tak z několika důvodů. Předně jsou v průmyslu vidět multiplikační efekty, kdy jedno vytvořené pracovní místo podle odhadů...
18 Hospodářské noviny [A-] (111 z 150), DVTV
„Putin chce doma anexi prodat jako úspěch své třídenní speciální vojenské operace, která trvá už půl roku a přináší mu jen ostudu a porážky,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. K Rusku se mají na základě zmanipulovaných...
18 Hospodářské noviny [A-] (112 z 150), Lucie Römer
Stromy jsou sociální bytosti a sdílejí mezi sebou vlastní poznání. Ty starší jsou mentory mladých stromků. Kořenový systém a síť podhoubí vytváří gigantickou přerozdělovací aparaturu živin. A na poklesu podzemních vod má podíl způsob, jakým...
18 Hospodářské noviny [A-] (113 z 150), ČTK
Hurikán Ian si podle nepotvrzených zpráv ve floridském okrese Lee vyžádal stovky obětí na životech. "Nemám potvrzená čísla, ale vím určitě, že počet úmrtí je ve stovkách. Máme tisíce lidí, kteří čekají na záchranu," řekl stanici ABC šerif okresu Lee...
18 Hospodářské noviny [A-] (114 z 150), Helena Dostalová
Komunikují s cloudem a internetem, mají mnoho funkcí a umožňují vzdálený přístup servisního technika. Zařízení ve výrobě jsou stále chytřejší, což ale přináší také obrovská rizika z hlediska kybernetické bezpečnosti. „I když všechno funguje,...
18 Hospodářské noviny [A-] (115 z 150), David Busta
V blízkosti úniků plynovodů Nord Stream se v pondělí a v úterý pohybovaly ruské lodě a minulý týden v oblasti operovaly ruské ponorky. Tvrdí to s odkazem na informace od západních výzvědných služeb server CNN. Přítomnost ruského námořnictva ještě...
18 Hospodářské noviny [A-] (116 z 150), Petr Lukáč
Ceny elektřiny i plynu od začátku měsíce výrazně klesly, vláda slíbila zastropování cen energií, ale některým lidem stále chodí oznámení, že jejich dodavatel zdražuje a zvýší jim zálohy. Jak je to možné? Odkdy tedy zastropování platí a co musí...
18 Hospodářské noviny [A-] (117 z 150), Petr Honzejk
Je to zajímavý vývoj. Před týdnem Andrej Babiš kudy chodil, tudy vykládal, že komunální volby a první kolo voleb senátních představují referendum o vládě. Byl to nesmysl. Hlavně proto, že že v komunálních volbách se voliči rozhodují podle mixu...
18 Hospodářské noviny [A-] (118 z 150), ČTK
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ve čtvrtek potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich připojení k Rusku. Kyjev a Západ...
18 Hospodářské noviny [A-] (119 z 150), ČTK
Švédská pobřežní hlídka objevila již dříve tento týden čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Podle EU i evropských politiků jsou za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko...
18 Hospodářské noviny [A-] (120 z 150), Luděk Niedermayer
V trochu narychlo spíchnuté české reakci na růst cen energií, které se během konce prázdnin dostaly do astronomických výšin, něco chybělo. Ta chybějící část mozaiky, která by měla utvořit funkční, odpovědná a ufinancovatelná opatření státu, se...
18 Hospodářské noviny [A-] (121 z 150), DVTV
„Mé rodině přišla povolávací výzva. Kdybych se objevil na území Ruska, byl bych okamžitě odveden do armády. Mám ale české občanství a vláda nemá právo mě vydat,“ říká Rus Timofej Kožuchov, který od šesti let žije v Česku. „Není...
18 Hospodářské noviny [A-] (122 z 150), Ondřej Houska
Mario Draghi, premiér italské vlády národní jednoty, bude už za chvíli bez práce – v Itálii vznikne vláda vítězů nedávných voleb, v nichž Draghi nekandidoval. Sociální sítě už jsou ale plné vtipů o tom, že v Evropě je země, které by se Draghi,...
18 Hospodářské noviny [A-] (123 z 150), Klára Vítková
Světový obchod v roce 2022 a 2023 poroste rychleji než v předchozím desetiletí, a to i navzdory globálnímu ekonomickému zpomalení kvůli covidu a válce na Ukrajině. Uvádí to nový průzkum, který vypracovaly logistický gigant DHL a Stern School of...
18 Hospodářské noviny [A-] (124 z 150), ČTK
Policisté na hranicích se Slovenskem zkontrolovali od půlnoci do čtvrtečních 07:00 přes 2000 vozidel a 3160 lidí. Odepřeli vstup asi dvacítce nelegálních migrantů, ve vnitrozemí jich zajistili 99. Zadrženo už bylo také devět převaděčů. „To je...
18 Hospodářské noviny [A-] (125 z 150), ČTK
Koncern Volkswagen stanovil emisní cenu akcií automobilky Porsche na 82,50 eura za kus. To je na horní hranici dříve oznámeného cenového rozpětí, což se s ohledem na zájem investorů očekávalo. Primární veřejná nabídka (IPO) akcií Porsche je tak...
18 Hospodářské noviny [A-] (126 z 150), Péter Krekó
Oznámení, že Evropská komise plánuje zadržet Maďarsku finanční prostředky ve výši 7,5 miliardy eur v reakci na porušování zásad právního státu v souvislosti s korupčním zadáváním veřejných zakázek, může mezinárodní pozorovatele přimět k zamyšlení:...
18 Hospodářské noviny [A-] (127 z 150), Otakar Schön
Největší internetová firma světa se bojí konkurence. Stále více lidí nehledá přes Google, ale na Amazonu, nebo dokonce v TikToku. Pro Google je ale prodej reklamy primárně prostřednictvím vyhledávače a YouTube zásadní a v podstatě jediný zdroj...
18 Hospodářské noviny [A-] (128 z 150), Ondřej Houska
V Itálii bude poprvé od pádu diktátora Benita Mussoliniho vládnout krajní pravice, ve Švédsku získá po nedávných volbách podíl na moci strana, kterou založili neonacisté, v Německu vystoupala podpora krajně pravicové Alternativy pro Německo na 15...
18 Hospodářské noviny [A-] (129 z 150), Luděk Vainert
Hypotetický „průměrný Čech“ příští rok na výplatní pásce najde cifru vyšší než 43 tisíc korun. To na první pohled nevypadá tak špatně. Proti roku 2015 je to nominální nárůst o 16 tisíc korun. Jenže když se podíváme na skutečnou kupní...
18 Hospodářské noviny [A-] (130 z 150), Anežka Hesová
Zájem o prezentované exponáty, debata o inovačních procesech, ale především příležitost k navázání obchodních vztahů nebo dokončení rozjednaných obchodů láká návštěvníky na největší průmyslový veletrh v Česku, který tradičně probíhá na brněnském...
18 Hospodářské noviny [A-] (131 z 150), Andrej Kirillov
Den dvoustý třináctý, 24. září Jedna známá zveřejnila svou fotografii: před velkolepou katedrálou svaté Sofie v centru Kyjeva. Dopsala k ní: „Pokud dojde k jadernému útoku, raději mu budu čelit uprostřed krásy.“Téma jaderného úderu se tu...
18 Hospodářské noviny [A-] (132 z 150), ČTK
Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem o objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtek to v mimořádném prohlášení oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který...
18 Hospodářské noviny [A-] (133 z 150), Adam Kotrbatý
Ceny nemovitostí vystoupaly v posledních letech do takové výše, že si pořízení vlastního bytu nemůže dovolit už ani střední třída. Navíc v době, kdy prudce vzrostly úrokové sazby u hypoték. Na nedostupnost bydlení začali doplácet i developeři,...
18 Hospodářské noviny [A-] (134 z 150), Luděk Vainert
Neděláte poctivou práci ministra financí, vmetla bývalá „strážkyně státní kasy“ Alena Schillerová svému nástupci Zbyňku Stanjurovi v jedné z debat o rozpočtu. Ti dva vedou válku na mnoha frontách. Souběžně se totiž projednává jak...
18 Hospodářské noviny [A-] (135 z 150), Anna Brzybohatá
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) hledalo šéfa přes tři měsíce. Do výběrového řízení se lidé nehlásili, prodlužovalo se o týdny a ministerstvo školství z něj nakonec vítěze ani nevybralo. Do čela Cermatu dosadil ministr Vladimír...
18 Hospodářské noviny [A-] (136 z 150), Ondřej Leinert
Koncert na podporu předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS nebo obří mítink připomínající pouť za účasti šéfa ANO Andreje Babiše na podporu obviněné kandidátky ANO do Senátu Jany Nagyové. I tak tento čtvrtek vrcholila kampaň do druhého kola senátních...
18 Hospodářské noviny [A-] (137 z 150), Petr Zenkner
Po páteční schůzce ministrů energetiky budou mít domácnosti, firmy a hlavně správci státních rozpočtů jasněji, jak moc na ně dopadnou vysoké ceny elektřiny. V Bruselu vše směřuje k dohodě, která vznikala během září za českého předsednictví EU....
18 Hospodářské noviny [A-] (138 z 150), Ondřej Charvát
Na domácí firmy začínají tvrdě dopadat astronomické ceny energií. Člen představenstva největší české automobilky Škoda Auto Martin Jahn se kvůli tomu obává dominového efektu krachů firem v oboru. „Není to o tom, že by situaci nepřežila Škoda....
18 Hospodářské noviny [A-] (139 z 150), Michaela Ryšavá
Odchod Romana Knapa z vedení České pošty se odkládá. Původně měl skončit ve funkci na konci září, ministerstvo vnitra ale po dohodě s odborníky rozhodlo, že výběrové řízení na jeho pozici vypíše až na podzim. Knap do té doby ve funkci zůstane....
18 Hospodářské noviny [A-] (140 z 150), Martin Biben
Co se to tu děje, my přece nic nepašujeme,“ říká překvapeně polský řidič osobního kombíku na hraničním přechodu v Mostech u Jablunkova. Je jedním z tisíců lidí, kteří se hned první den museli na česko-slovenské hranici podrobit obnoveným...
18 Hospodářské noviny [A-] (141 z 150), ČTK
Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové...
18 Hospodářské noviny [A-] (142 z 150), Veronika Capáková
Nejsem kolaborant ani zrádce, jsem vlastenec. Tak zahájil svou řeč na středeční protivládní demonstraci Miroslav Ševčík. Prvního řečníka organizátoři představili jako ekonoma, je ale také děkanem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Rektor...
18 Hospodářské noviny [A-] (143 z 150), Julie Hrstková
Stejný byt v širším centru Prahy dva roky po sobě – na jaře roku 2021 prakticky nepronajímatelný za 15 tisíc korun. Na „svého“ nájemníka čekal za tuto cenu přes čtyři měsíce. Agentury zprostředkovávající pro majitele podnájmy jej...
18 Hospodářské noviny [A-] (144 z 150), ČTK
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová podle čtvrteční svědecké výpovědi podnikatele Jana Bareše věděli, že nemají nárok na dotaci od státu na stavbu areálu Čapí hnízdo. Někdejší předseda vlády mu podle jeho slov...
18 Hospodářské noviny [A-] (145 z 150), ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyzval k nápravě chyb, které se staly během mobilizace. Na poradě s představiteli ruské Bezpečnostní rady uvedl, že je nutné zaměřit se na případy, kdy úřady nesprávně povolaly do zbraně například chronicky...
18 Hospodářské noviny [A-] (146 z 150), Otakar Schön
Stal se hybnou silou čipového průmyslu a jeho platnost měla být v roce 1965 deset let. Mooreův zákon byl jednoduchý – každé dva roky se zdvojnásobí počet součástek v počítačových čipech, což v praxi přinese neustálý růst výkonu a snižování...
18 Hospodářské noviny [A-] (147 z 150), Tomáš Sedláček
V revolučních letech, kdy se Československo spolu se zbytkem světa zbavovalo omylu komunismu a jeho totality, stala se pozoruhodná věc. Všude se konaly demonstrace, jen v Rusku ne. Začalo to studentskou revoltou v Kazachstánu v roce 1986, poté oheň...
18 Hospodářské noviny [A-] (148 z 150), Otakar Schön
Fanoušci bezdrátových reprosoustav a soundbarů Sonos čekali na menší subwoofer deset let. Velký Sonos Sub s netypickým tvarem hranatého písmene O má už třetí generaci a stal se etalonem celé třídy subwooferů pro domácí kino. Má velký výkon, umí hrát...
18 Hospodářské noviny [A-] (149 z 150), Jan Raška
Nedávno česká vláda představila cenové stropy na elektřinu a zemní plyn. Toto politické opatření bude mít své náklady. Odhady ministerstva financí hovoří o zhruba 130 miliardách korun. Debaty se vedou, kde na to vzít. Mezi hlavními zdroji...
18 Hospodářské noviny [A-] (150 z 150), Marek Pokorný
Ty výpovědi se bývalému premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi vůbec nelíbily. Dokonce natolik, že politika, obžalovaného z padesátimilionového dotačního podvodu, musel napomínat soud. Babiš totiž začal hlasitě protestovat během výslechu...
28 Respekt [A] (1 z 100) - so 1. října 2022 19:16 CEST (před 9 hodinami a 10 minutami), Ivana Svobodová
Ve volbách uspělo rekordních devět žen. Jsou mezi nimi i dvě antisystémové právničky podporované dezinfoscénou
28 Respekt [A] (2 z 100) - pá 30. září 2022 10:25 CEST (před 1 dnem a 18 hodinami), Jaroslav Spurný
Česko se začalo vojensky sbližovat s USA
28 Respekt [A] (3 z 100) - pá 30. září 2022 08:16 CEST (před 1 dnem a 20 hodinami), Respekt
Online zpravodajství z konfliktu na východě Evropy
28 Respekt [A] (4 z 100) - čt 29. září 2022 18:38 CEST (před 2 dny a 9 hodinami), Kateřina Šafaříková
Za šedesátimilionová italská záda se Fialova strana v EU pohodlně schová a nic ji nebude nutit ke změně
28 Respekt [A] (5 z 100) - čt 29. září 2022 18:02 CEST (před 2 dny a 10 hodinami), Jindřiška Bláhová
Nakolik je oprávněná kritika, že čtyřdílná série Michala Sýkory, Petra Jarchovského a Jana Hřebejka udržuje sexistické stereotypy
28 Respekt [A] (6 z 100) - st 28. září 2022 23:05 CEST (před 3 dny a 5 hodinami), Petr Horký, František Trojan, Tereza Staňková
Na Václavském náměstí se znovu sešla pestrá směsice lidí, kterým vadí drahá elektřina, ale i politické směřování Česka
28 Respekt [A] (7 z 100) - st 28. září 2022 21:22 CEST (před 3 dny a 7 hodinami), Erik Tabery
Česko potřebuje víc podobných projektů
28 Respekt [A] (8 z 100) - st 28. září 2022 19:19 CEST (před 3 dny a 9 hodinami), Matěj Stránský
"Demisi, demisi!" znělo dnes Václavským náměstím. V Praze, stejně jako v dalších českých městech, se sešli lidé, aby protestovali proti vládě Petra Fialy, proti zdražování, proti NATO a EU. Českou hymnu na úvod shromáždění zazpíval Tomáš Ortel. "Chceme o 180 stupňů otočit politický směr v naší zemi," sdělil účastníkům demonstrace jeden z jejích organizátorů Jiří Havel. Na podiu vystoupili mj. Miroslav Ševčík, Jaroslav Foldyna, Kateřina Konečná a Zuzana Majerová Zahradníková.
28 Respekt [A] (9 z 100) - st 28. září 2022 18:16 CEST (před 3 dny a 10 hodinami), Milan Bureš
Přibližně tisícovka lidí se ve středu odpoledne sešla na centrálním Masarykově náměstí v Ostravě na protivládní demonstraci, kterou pořádalo opoziční SPD. Lidé žádali odstoupení vlády, několikrát skandovali: "Demisi, demisi!" Demonstraci zahájila z reproduktorů píseň Jaromíra Nohavici Ostravo a státní hymna. Poté se na pódiu vystřídala řada řečníků včetně spisovatelky Lenky Procházkové či Jiřího Janečka z hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES. Největší aplaus ale sklidil předseda SPD Tomio Okamura, který vystoupil jako první.
28 Respekt [A] (10 z 100) - st 28. září 2022 13:10 CEST (před 3 dny a 15 hodinami), Tomáš Brolík
Eduard Heger ohlásil, že jeho země je na pokraji ekonomického zhroucení
28 Respekt [A] (11 z 100) - st 28. září 2022 11:13 CEST (před 3 dny a 17 hodinami), Jiří Sobota
Druhá, silnější exploze odpovídala podle švédských vědců zhruba energii způsobené 100 kilogramy dynamitu
28 Respekt [A] (12 z 100) - út 27. září 2022 19:17 CEST (před 4 dny a 9 hodinami), Silvie Lauder, Andrea Procházková
Vyšel nový Respekt Speciál: 17 rozhovorů s ženami, které jsou v první lize politiky, novinařiny, vědy, architektury…
28 Respekt [A] (13 z 100) - út 27. září 2022 16:26 CEST (před 4 dny a 12 hodinami), Jaroslav Spurný
V případu Čapí hnízdo vypovídají svědci, klíčový přijde ve čtvrtek – finanční ředitelka Agrofertu
28 Respekt [A] (14 z 100) - út 27. září 2022 15:50 CEST (před 4 dny a 12 hodinami), František Trojan
S politologem Lukášem Jelínkem o volebním úspěchu Okamurovy strany, posledních baštách sociální demokracie a o tom, co by si z nich ČSSD měla vzít
28 Respekt [A] (15 z 100) - út 27. září 2022 14:50 CEST (před 4 dny a 13 hodinami), Erik Tabery
Koalice v hlavním městě je důležitá i pro premiéra Fialu
28 Respekt [A] (16 z 100) - út 27. září 2022 12:13 CEST (před 4 dny a 16 hodinami), Jiří Nádoba
Vláda pro příští rok počítá s příznivým vývojem na více frontách, ale ne všechno musí vyjít
28 Respekt [A] (17 z 100) - po 26. září 2022 19:06 CEST (před 5 dny a 9 hodinami), Marek Švehla
MŽP vyhodilo šéfa Českého Švýcarska a spustí proces vzniku Křivoklátska
28 Respekt [A] (18 z 100) - po 26. září 2022 17:50 CEST (před 5 dny a 10 hodinami), Ondřej Kundra, Tomáš Brolík
S Vitalijem Kličkem o tom, zda Kyjevané budou mrznout, na co nemá smysl se připravit a v čem Praha jeho městu pomáhá
28 Respekt [A] (19 z 100) - po 26. září 2022 16:15 CEST (před 5 dny a 12 hodinami), Ondřej Kundra
S ministrem zahraničí Janem Lipavským o jeho návrhu na zřízení mezinárodního tribunálu, pseudoreferendech na Ukrajině a sankcích proti Rusku
28 Respekt [A] (20 z 100) - po 26. září 2022 12:00 CEST (před 5 dny a 16 hodinami), Tomáš Lindner
Sestra Itálie: V třetí nejsilnější zemi EU bude vládnout radikální pravice
28 Respekt [A] (21 z 100) - po 26. září 2022 11:45 CEST (před 5 dny a 16 hodinami), Jindřiška Bláhová
S režisérem nového dokumentu Good Old Czechs o československých válečných letcích
28 Respekt [A] (22 z 100) - ne 25. září 2022 22:35 CEST (před 6 dny a 5 hodinami), Ondřej Kundra, Tomáš Brolík
Olena Zelenska
28 Respekt [A] (23 z 100) - ne 25. září 2022 22:23 CEST (před 6 dny a 6 hodinami), Barbora Chaloupková
Julie Chytilová
28 Respekt [A] (24 z 100) - ne 25. září 2022 22:11 CEST (před 6 dny a 6 hodinami), Silvie Lauder
Helle Lis Søholt
28 Respekt [A] (25 z 100) - ne 25. září 2022 22:01 CEST (před 6 dny a 6 hodinami), Petr Horký
Dominika Gawliczková
28 Respekt [A] (26 z 100) - ne 25. září 2022 21:33 CEST (před 6 dny a 6 hodinami), Jan H. Vitvar
Maria Topolčanská
28 Respekt [A] (27 z 100) - ne 25. září 2022 19:48 CEST (před 6 dny a 8 hodinami), Kateřina Mázdrová
Miřenka Čechová
28 Respekt [A] (28 z 100) - ne 25. září 2022 19:27 CEST (před 6 dny a 8 hodinami), Kateřina Mázdrová
Magdaléna Platzová
28 Respekt [A] (29 z 100) - ne 25. září 2022 19:21 CEST (před 6 dny a 9 hodinami), František Trojan
Kateřina Svitková
28 Respekt [A] (30 z 100) - ne 25. září 2022 19:13 CEST (před 6 dny a 9 hodinami), Silvie Lauder
Barbara Havelková
28 Respekt [A] (31 z 100) - ne 25. září 2022 19:07 CEST (před 6 dny a 9 hodinami), Tomáš Lindner, Silvie Lauder
Chimamanda Ngozi Adichie
28 Respekt [A] (32 z 100) - ne 25. září 2022 19:00 CEST (před 6 dny a 9 hodinami), Jiří Nádoba
Simona Kijonková
28 Respekt [A] (33 z 100) - ne 25. září 2022 17:53 CEST (před 6 dny a 10 hodinami), Andrea Procházková, Barbora Chaloupková
Linda Bartošová
28 Respekt [A] (34 z 100) - ne 25. září 2022 17:47 CEST (před 6 dny a 10 hodinami), Kateřina Mázdrová
Kateřina Tučková
28 Respekt [A] (35 z 100) - ne 25. září 2022 17:42 CEST (před 6 dny a 10 hodinami), Ondřej Kundra
Věra Jourová
28 Respekt [A] (36 z 100) - ne 25. září 2022 17:31 CEST (před 6 dny a 10 hodinami), Pavel Turek
Carolyn Steel
28 Respekt [A] (37 z 100) - ne 25. září 2022 17:25 CEST (před 6 dny a 11 hodinami), Kateřina Mázdrová
Martina Benešová- -Schäfer
28 Respekt [A] (38 z 100) - ne 25. září 2022 17:18 CEST (před 6 dny a 11 hodinami), Andrea Procházková, Barbora Chaloupková
Clarissa Ward
28 Respekt [A] (39 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jakub Rákosník
Každý, komu jsem řekl, že si čtu o dějinách ticha, a nebyl historikem, povytáhl obočí. Přitom i ticho má své dějiny a dokáže o nás říct patrně i víc než dějiny politiky či válek. V českém prostředí již dobře známý francouzský historik Alain Corbin tomuto tématu věnoval svou nejnovější monografii,…
28 Respekt [A] (40 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
Takoví už lidé v roce 1945 byli
Třetí z plánovaných pěti knih dokumentárních povídek, v nichž Miloš Doležal zachycuje naši temnou minulost. Tentokrát se zde mihne i kněz Josef Toufar, na jehož znovuzpřítomnění v našem povědomí má autor neoddiskutovatelnou zásluhu. V novince ještě jako kaplan v…
28 Respekt [A] (41 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
Dělníci kultury
Minule jsem zde psal, že v Praze končí Galerie Vyšehrad orientovaná na naši mladou malbu. O jeden nádherný výstavní stánek hlavní město přichází, vzápětí se ale dočkalo nového. V Dittrichově ulici vedle kostela sv. Václava na Zderaze (gotický chrám naproti pravoslavného sv. Cyrila…
28 Respekt [A] (42 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
Tento týden odpovídá básnířka a předsedkyně Asociace spisovatelů Jitka Bret Srbová
28 Respekt [A] (43 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Barbora Chaloupková
26. 9. 1960
28 Respekt [A] (44 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Lucie Lehovcová
Začátkem školního roku obnovuji se synem loňský závazek. Dopravit se, v rámci aktivního přístupu k ochraně naší planety, alespoň jednou týdně do osm kilometrů vzdálené školy na kole. Syn prozatím tuto aktivitu nesabotuje, z důvodu ranních dopravních zácp, a tím i opožděných MHD autobusů si totiž…
28 Respekt [A] (45 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Karolína Vránková
Co v Praze viděl a vyfotil Iwan Baan
28 Respekt [A] (46 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Hana Michopulu
Jaká ponaučení (propříště) přinesla letošní sezona pěstování rajčat
28 Respekt [A] (47 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Ondřej Kundra, Tomáš Brolík, Ivana Svobodová, Jiří Nádoba, František Trojan
Reportáž z volebních štábů, kde se všichni cítili dobře a snili o Praze
28 Respekt [A] (48 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Ivan Lamper
[image id="200265600"]
Po chladných deštivých dnech vysvitlo slunce a teploty vystoupaly nad 15 stupňů Celsia. Proběhly komunální volby a první kolo voleb do Senátu. Na zápal plic zemřel první tuzemský pacient s opičími neštovicemi. Média informovala o nálezu stovek provizorních a masových hrobů…
28 Respekt [A] (49 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
Jak se to v Praze přehnalo s cyklistikou
Pohled Marka Švehly na jeden rozvoj města, které ví, co nechce.
Skončí Putinova mobilizace jako starý ruský vtip?
Podcast: Barbora Chaloupková s Ondřejem Kundrou o tom, jak chce Moskva zapojit do ukrajinské invaze dalších 300 tisíc vojáků.
Případ, který…
28 Respekt [A] (50 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Marek Švehla
Výsledky víkendových voleb nepřinesly v české politice nic zásadně nového
28 Respekt [A] (51 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jiří Nádoba
Bývalému dvojministrovi Karlu Havlíčkovi nelze upřít pracovní nasazení, touhu zabodovat a v energetice i jistou prozíravost. Zastropování cen skutečně navrhoval už od letošního jara a naléhavost situace mu teď před volbami nahrála. Z energií se stalo hlavní téma a vládní tábor, který si měl včas…
28 Respekt [A] (52 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Silvie Lauder
K senátním volbám přišlo hodně lidí, opoziční tsunami se nekonala
28 Respekt [A] (53 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Silvie Lauder
Páry, které našly klíč k dobrému konci manželství
28 Respekt [A] (54 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Tomáš Lindner
Íránky rebelují proti náboženské šikaně
28 Respekt [A] (55 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Ivana Svobodová
Dovézt jídlo, vodu, odvézt lidi zpod střel do bezpečí a na nic se neptat
28 Respekt [A] (56 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Lela Geislerová
[image id="200265636" caption="Zen žen" align="left"]
28 Respekt [A] (57 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Barbora Voříšková
Šestý román spisovatelky Biancy Bellové může názvem evokovat paralelu s jejím oceňovaným Jezerem. Autorka však tentokrát opouští alegorii dystopických krajin, kam můžeme zčásti přiřadit i její román Mona, a vydává se do probarvené exotické minulosti po stopách pirátů, ponurých historek z dalekých…
28 Respekt [A] (58 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Petr Horký
Organizátoři protivládních demonstrací znovu slibují plný Václavák
28 Respekt [A] (59 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jindřiška Bláhová
Výjimečný dokument Good Old Czechs oživuje příběh československých letců za druhé světové války
28 Respekt [A] (60 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Tomáš Brolík
Viktora Orbána možná čeká trest za jeho hříchy. Co se ale bude dít potom?
28 Respekt [A] (61 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Erik Tabery
Demokratičtí kandidáti, kteří nebudou v čele výzkumů nedlouho před volbami, by se měli nominace vzdát a podpořit toho nejsilnějšího
28 Respekt [A] (62 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
[image id="200265558" caption="ředitel Pražské plynárenské" align="left"][image id="200265560" caption="ředitelka české pobočky Greenpeace" align="left"][image id="200265559" caption="podnikatel v energetice" align="left"][image id="200265557" caption="spisovatel a fotograf" align="left"]
28 Respekt [A] (63 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
[image id="200265281" align="center"][image id="200265280" align="center"]
28 Respekt [A] (64 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Marek Švehla
dopis z Norimberka
28 Respekt [A] (65 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Marek Švehla
Lidé, kteří navštíví Írán, se po návratu často netají nadšením. Vydali se do Orientu a objevili pohostinné obyvatelstvo, krásnou zemi, zajímavou kulturu… Není divu, Írán je fascinující i bez turistického romantismu. Zvlášť ve velkých městech objeví návštěvník vzdělanou, moderní společnost, která na…
28 Respekt [A] (66 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jaroslav Spurný
Putin opět vyhrožuje jadernými zbraněmi
28 Respekt [A] (67 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Fareed Zakaria
Svět je teď kvůli Putinovi ještě mnohem nebezpečnější
28 Respekt [A] (68 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
Ostrava má novou galerii
[image id="200265569"]
Po letech dohadů a příprav má Ostrava vlastní městskou galerii evropského formátu. Vyrostla v chátrající a opuštěné budově starých jatek z 19. století, kterou odkoupilo a opravilo město. Jeho primátor Tomáš Macura při otevření poděkoval…
28 Respekt [A] (69 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Vojtěch Kotecký
Kterou položkou z našich nákupů můžeme nejúčinněji snížit stopu, s níž došlapujeme na přírodu? Tipoval bych zahradní substráty.
Přesněji řečeno rašelinu v nich. Je hlavní ingrediencí pytlů, co se kupují v zahradnictví, nebo květináčů s předpěstovanými rostlinami. V Evropě se každý rok vydolují…
28 Respekt [A] (70 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Kateřina Šafaříková
Svým způsobem se ruská válka proti Ukrajině českému předsednictví hodí, jakkoli cynicky to může znít. Na řadu věcí je méně vidět, pro jiné se najde víc pochopení. Třeba minulý týden: Evropská komise navrhla odebrat maďarské vládě třetinu peněz z unijních fondů kvůli podezření, že je Orbánův režim…
28 Respekt [A] (71 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Respekt
V Londýně byla za účasti státníků z celé planety pohřbena Alžběta II., nejdéle sloužící královna britských dějin. Podle vládních údajů se k vystavené rakvi přišlo s královnou rozloučit čtvrt milionu lidí, fronta truchlících byla až šestnáct kilometrů dlouhá.
Neklidné hranice
Střety na hranicích…
28 Respekt [A] (72 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jiří Sobota
Protože on vlastně vůbec není tak bohatý, jak by si přál a jak bychom si my ostatní mysleli. Bývalý prezident Donald Trump přitom své údajné pohádkové jmění staví na odiv velmi rád. Zlatá písmena na vlastním tryskáči, zlatý nevkus interiérů, ve kterých se nechává fotit. Ale ono je to možná všechno…
28 Respekt [A] (73 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jiří Nádoba
Jurečka oprašuje starý plán, jak zemi otevřít vzdělancům
28 Respekt [A] (74 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Marek Švehla
Mnozí nemají rádi na sportu jeho soutěživost a neustálé poměřování výkonů. Na druhou stranu tohle poměřování dává prostor k vyprávění příběhů, včetně těch o schopnosti poznat a ocenit mladé talenty, případně jim dát správný čas na rozvinutí. Jeden z takových příběhů nabízí i život Zdena Cháry.
…
28 Respekt [A] (75 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Ondřej Kundra, Barbora Chaloupková
S profesorem válečných studií sirem Lawrencem Freedmanem o tom, proč válka bude trvat měsíce, a ne roky
28 Respekt [A] (76 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Jiří Sobota
Majitel outdoorové firmy Patagonia trvá na tom, že byznys může páchat dobro
28 Respekt [A] (77 z 100) - ne 25. září 2022 12:00 CEST (před 6 dny a 16 hodinami), Martin Uhlíř
Do několika let zřejmě bude možné telefonovat z běžného mobilu přes družici. Ze světa tak zmizí oblasti bez signálu.
28 Respekt [A] (78 z 100) - ne 25. září 2022 00:34 CEST (před 7 dny a 3 hodinami), Matěj Stránský
Zástupci koalice SPOLU sledovali společně výsledky voleb v hlavní kanceláři ODS v pražské Truhlářské ulici.
28 Respekt [A] (79 z 100) - ne 25. září 2022 00:17 CEST (před 7 dny a 4 hodinami), Petr Horký
S politologem Jakubem Lyskem o výsledcích voleb do lokálních zastupitelstev a do Senátu
28 Respekt [A] (80 z 100) - so 24. září 2022 23:47 CEST (před 7 dny a 4 hodinami), Milan Jaroš
Členové hnutí ANO sledovali volební výsledky v Centru pohybové medicíny v Praze na Chodově.
28 Respekt [A] (81 z 100) - so 24. září 2022 22:43 CEST (před 7 dny a 5 hodinami), Ondřej Kundra
S šéfem Pirátů o kandidátech do Senátu, výsledcích v metropoli i nadcházející prezidentské volbě
28 Respekt [A] (82 z 100) - so 24. září 2022 20:48 CEST (před 7 dny a 7 hodinami), Jaroslav Spurný
Senátní volby se v druhém kole ponesou ve znamení souboje vládní koalice proti hnutí ANO
28 Respekt [A] (83 z 100) - so 24. září 2022 17:10 CEST (před 7 dny a 11 hodinami), Milan Bureš
Piráti mají svůj hlavní volební stan v Praze - jak jinak než - na lodi. Tahle se jmenuje Bam Bu Dah a je zakotvena na Vltavě na dohled od Libeňského mostu.
28 Respekt [A] (84 z 100) - so 24. září 2022 14:07 CEST (před 7 dny a 14 hodinami), Respekt
Průběžné zpravodajství ze sčítání výsledků komunálních a senátních voleb
28 Respekt [A] (85 z 100) - pá 23. září 2022 12:19 CEST (před 8 dny a 16 hodinami), Andrea Procházková
Ministr zdravotnictví musel vědět, že v čase podzimních voleb se část obyvatel ocitne v izolaci
28 Respekt [A] (86 z 100) - pá 23. září 2022 10:13 CEST (před 8 dny a 18 hodinami), Barbora Chaloupková
Podcast: S Ondřejem Kundrou o tom, jak chce Moskva zapojit do ukrajinské invaze dalších 300 tisíc vojáků
28 Respekt [A] (87 z 100) - pá 23. září 2022 09:57 CEST (před 8 dny a 18 hodinami), Marek Švehla
Pohled na jeden rozvoj města, které ví, co nechce
28 Respekt [A] (88 z 100) - čt 22. září 2022 16:44 CEST (před 9 dny a 11 hodinami), Tomáš Lindner
Německý kancléř se v projevu na valném shromáždění snažil oslovit rozvojový svět
28 Respekt [A] (89 z 100) - čt 22. září 2022 16:22 CEST (před 9 dny a 12 hodinami), Jindřiška Bláhová
S režisérem Adamem Sedlákem o snímku BANGER., filmové škole v Písku a měřítku úspěchu
28 Respekt [A] (90 z 100) - čt 22. září 2022 13:36 CEST (před 9 dny a 14 hodinami), Jaroslav Spurný
Bezvládí oslabuje pozici tajné služby nepostradatelné v boji s Ruskem
28 Respekt [A] (91 z 100) - čt 22. září 2022 13:09 CEST (před 9 dny a 15 hodinami), František Trojan
S primátorem Tomášem Macurou o tom, proč nakonec znovu kandiduje, o dynamice města a o tom, jak ji udržet
28 Respekt [A] (92 z 100) - čt 22. září 2022 11:25 CEST (před 9 dny a 17 hodinami), Ondřej Kundra, František Trojan
S pražským primátorem o čtyřech letech ve funkci, o kauze Dozimetr a o tom, s kým by (ne)šel do koalice
28 Respekt [A] (93 z 100) - st 21. září 2022 16:07 CEST (před 10 dny a 12 hodinami), Jiří Nádoba
S lídrem Prahy Sobě o tom, jak rychle utečou čtyři roky a jak chce v dopravě „pískat rovinu“
28 Respekt [A] (94 z 100) - st 21. září 2022 11:27 CEST (před 10 dny a 16 hodinami), Petr Horký
Kauza Adnana Syeda, kterou sledoval celý svět, odhalila slabiny americké justice
28 Respekt [A] (95 z 100) - st 21. září 2022 09:06 CEST (před 10 dny a 19 hodinami), Ondřej Kundra
Podstatná jsou plánovaná referenda o připojení okupovaných území k Rusku. Podle expertů je to možná cesta k použití zbraní hromadného ničení
28 Respekt [A] (96 z 100) - út 20. září 2022 20:30 CEST (před 11 dny a 7 hodinami), Jaroslav Spurný
Pražský městský soud v kauze Asanace prokázal velmi podivnou logiku
28 Respekt [A] (97 z 100) - út 20. září 2022 16:07 CEST (před 11 dny a 12 hodinami), Tomáš Brolík
Maďarská vláda předložila opatření, která mají zvrátit návrh Evropské komise na odebrání eurofondů Budapešti
28 Respekt [A] (98 z 100) - po 19. září 2022 14:58 CEST (před 12 dny a 13 hodinami), Jitka Štollová
Byla to nyní i má královna, tak jako Václav Havel byl kdysi můj prezident
28 Respekt [A] (99 z 100) - po 19. září 2022 06:32 CEST (před 12 dny a 21 hodinami), Ondřej Kundra
Dvě firmy Respektu a Aktuálně.cz potvrdily, že obráběcí zařízení dodaly do krasnojarské firmy Krasmaš
28 Respekt [A] (100 z 100) - ne 18. září 2022 12:00 CEST (před 13 dny a 16 hodinami), Andrea Procházková, František Trojan
S politologem Michalem Pinkem o nezájmu o komunální politiku, o jejích tématech a o tom, proč jsou senátní volby důležitější